22 C 89/2021-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 28. 11. 2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 213 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 013 Kč od 10. 10. 2018 do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tak, že se žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] to na dobu neurčitou, s pojistným splatným pololetně. Žalovaná částka představuje jednak dlužnou část pojistného ve výši 2 012,87 Kč za období od 20. 6. 2018 do 8. 10. 2018, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného žalovaným, a jednak v souladu se smluvními ujednáními sjednaný poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud usnesením ze dne 10. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] vyzval, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 28. 5. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud má po skutkové stránce za zjištěné, že žalobce jako pojistitel a žalovaní jako pojistník uzavřeli dne 20. 6. 2018 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla s počátkem pojištění téhož dne, účastníci ujednali roční pojistné ve výši 6 648 Kč splatné pololetně vždy k 20. dni měsíce červen a prosinec každého roku v částce 3 324 Kč, v textu pojistné smlouvy se je uveden mimo jiné odkaz na Sazebník administrativních poplatků. Trvání pojistné smlouvy bylo z důvodu neplacení pojistného žalovaným ukončeno ke dni 8. 10. 2018, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 10. 2018. Dne 1. 12. 2018 zaslal žalobce žalovanému upomínku k zaplacení dlužného pojistného, přičemž dle článku I Sazebníku administrativních poplatků činí poplatek za odeslání upomínky dlužného pojistného – po zániku pojištění 200 Kč. 5. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Soud shledal důvodným nárok žalobce na zaplacení poměrné části sjednaného pojistného připadající na období od 20. 6. 2018 do 8. 10. 2018, když v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný dostál tomuto svému závazku z uzavřené pojistné smlouvy, ani že by tento žalobcův nárok zanikl jiným způsobem, dřívější zánik pojištění žalovaným tvrzen nebyl. Ze sjednaného pojistného ve výši připadá na žalované období částka 2 013 Kč a v tomto rozsahu soud důvodné žalobě vyhověl. Důvodným shledal soud též nárok žalobce na zaplacení administrativního poplatku za odeslání upomínky dlužného pojistného ve výši 200 Kč, přičemž soud tento nárok má hmotněprávní oporu v ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., dle kterého mohou smluvní strany sjednat i smlouvu výslovně neupravenou občanským zákoníkem. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním dluhu do prodlení (§ 1968 o. z.), má žalobce právo též na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky dlužného pojistného, na který měl žalobce nárok již od 6. 7. 2018, avšak požadoval jej až od 8. 11. 2018, přičemž tento požadavek nachází oporu v ustanovení § 1970 o. z a výše úroku z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokátky za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, 300 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 100 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % odměny advokátky a paušální náhrady nákladů advokátky v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 8. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o. s. ř. 9. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.