22 C 96/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 19. 3. 2020 se žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 040 Kč ročně od 18. 7. 2013 do zaplacení. Žalobou uplatněný nárok žalobce zdůvodnil tím, že se žalovaným dne 10. 10. 2012 uzavřel Smlouvu o půjčce ve výši 17 050 Kč, skládající se z jistiny 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 7 050 Kč. Půjčka měla být splácena týdenními splátkami ve výši 310 Kč s tím, že první splátka měla být zaplacena dne 17. 10. 2012 a další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec se dle smluvních podmínek smlouvy o půjčce stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný v termínu nejbližší příští týdenní splátky. Žalovaný splácel nepravidelně, když celkem zaplatil pouze částku 12 010 Kč, kterou žalobce vydělil týdenní splátkou 310 Kč, čímž vypočetl, kdy se žalovaný dostal do prodlení, pokud by splácel v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky tak nastala dne 17. 7. 2013, žalovaný tak je ode dne 18. 7. 2013 v prodlení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud usnesením ze dne 11. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] vyzval, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 27. 5. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: účastníci dne 10. 10. 2012 mezi sebou uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě žalobce půjčil žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž souhrnný poplatek v souvislosti s touto částkou činil 7 050 Kč. Žalovaný měl jistinu půjčky a souhrnný poplatek žalobci zaplatit v celkem 55 týdenních splátkách o výši denní splátky 310 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 17. 10. 2012 a další splátky vždy do sedmi dnů od předchozí splátky, přičemž celá částky měla být splacena nejpozději do 30. 10. 2014. Ve smluvních podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy o půjčce, a které jsou žalovaným taktéž podepsány, je uvedeno, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost zaplatit jednotlivou splátku včas, má žalobce právo požadovat zaplacení celé zbylé částky včetně příslušenství. Z přehledu zaplacených částek má soud za prokázané, že žalovaný žalobci zaplatil celkem částku 12 010 Kč. 5. Soud právní vztah účastníků posuzoval podle zákonné úpravy účinné v době jeho vzniku, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ o. z.“. 6. Podle ustanovení § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 8. Podle § 517 odst. 1 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 9. Soud má za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o půjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ustanovení § 657 o. z. Půjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 658 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl půjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Žalobce v řízení prokázal uzavření smlouvy o půjčce se žalovaným, jakož i poskytnutí peněžních prostředků žalovanému. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že půjčku skutečně vrátil, že zaplatil sjednaný úrok a že k prodlení s vrácením půjčky nedošlo, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný ovšem v řízení ničeho netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 517 odst. 1 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 517 odst. 2 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v téže výši. Náhradu jiných nákladů řízení žalobce nepožadoval. 12. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. 13. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.