24 C 125/2021-28 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 869 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši vyčísleným za období od 15. 2. 2020 do 3. 9. 2020 v částce 103 Kč z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, uzavřené účastníky s počátkem pojištění dne [datum] s tím, že žalovaná částka představuje dlužné pojistné za období od [datum] do [datum], kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného, poplatek ve výši 300 Kč za upomínku dlužného pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění a poplatek ve výši 300 Kč za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast na jednání soudu omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno spolu se žalobou na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí dnem [datum] (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy (odst. 1), je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období (odst. 2). 5. Soud má po skutkové stránce za zjištěné, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli tvrzenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem pojištění dne [datum] a ujednali roční pojistné ve výši 4 690 Kč. Za žalované období tak má žalobkyně nárok na pojistné ve výši 1 269 Kč, která představuje poměrnou část ročního pojistného. Nebylo třeba zabývat se tím, zda pojištění k datu 14. 2. 2020 skutečně zaniklo, když žalovaný netvrdil a neprokazoval, že pojištění a tím i jeho povinnost platit pojistné zanikly již k datu dřívějšímu. Pojistné bylo splatné dne 7. 11. 2019, ode dne následujícího je žalovaný s plněním v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyni přísluší právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), žalobkyně jej nárokovala až od 15. 2. 2020 do 3. 9. 2020, což z částky 1 269 Kč při výši úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně činí 70 Kč. V tomto rozsahu soud důvodné žalobě vyhověl. 6. K částce 2 krát 300 Kč představující poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky dlužného pojistného žalobkyně tvrdila, že má nárok na úhradu sjednaných poplatků, žádné konkrétní skutečnosti o smluvním podkladu, na jejichž základě tento nárok uplatňuje, však neuvedla, nebylo tedy ani co prokazovat, součástí smluvních ujednání v pojistné smlouvě žádný závazek žalovaného k úhradě poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky není. Předložený sazebník nákladů na vymáhání pojistného není podepsán žalovaným, v rámci spotřebitelských smluv nemohou být dodatkové platební povinnosti zásadně sjednány mimo listinu, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis, tj. mimo smlouvu samotnou. O poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit v tomto směru skutková tvrzení a označit důkazy se žalobkyně připravila svojí neúčastí u jednání. Soud proto žalobu zamítl co do částky 600 Kč a spolu s ní požadovaného úroku z prodlení ve výši 33 Kč. 7. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 68 %, čímž po odečtení rozsahu úspěchu žalovaného 32 %, má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 36 % Náklady řízení tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokátky za zastupování žalobkyně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“ + 126 Kč 21 % DPH a 300 Kč náhrada hotových výdajů advokátky za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. + 63 Kč 21 % DPH, tj. celkem částka 1 489 Kč, z níž 36 % činí 536 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně. 8. Žalobkyně se v dané věci domáhala zaplacení dlužného pojistného v tzv. bagatelní částce. Žalobkyně, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní pojistné smlouvy a časového období, za nějž je nárok uplatněn, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány touž advokátkou. Má proto za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t. K argumentu žalobkyně, že je subjektem s nepřeberným množstvím pojistných produktů, lze toliko poukázat, že předmět pojištění, jeho rozsah, příp. rozsah pojistného plnění, není v dané věci podstatou sporu. 9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.