24 C 126/2021-25 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne [datum] žalobkyně nárokovala z titulu smlouvy o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání [číslo] uzavřené účastníky s počátkem pojištění dne [datum] zaplacení dlužného pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši 9127,41 Kč úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 9. 12. 2019 do zaplacení a částky 200 Kč, která v souladu se sazebníkem představuje ujednané náklady na zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. 2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast u jednání soudu omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno spolu se žalobou na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku tzv. fikcí s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem 9. 8. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 3. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. 4. Soud má po skutkové stránce za zjištěné, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] tvrzenou pojistnou smlouvu s počátkem pojištění dne [datum] na dobu neurčitou, ujednali pojistné ve výši 3 063 Kč ročně s roční frekvencí placení. Za žalované období tak má žalobkyně nárok na pojistné ve výši 927,41 Kč, která představuje poměrnou část ročního pojistného. Žalovaný netvrdil a neprokazoval, že pojištění a tím i jeho povinnost platit pojistné zanikly k datu dřívějšímu než, jak požadovala žalobkyně. Pojistné bylo splatné dne [datum], ode dne následujícího je žalovaný s plněním v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyni přísluší právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), žalobkyně jej nárokovala až od 9. 12. 2019. V tomto rozsahu důvodné žalobě soud vyhověl. 5. K nárokované částce 200 Kč žalobkyně uvedla, že nedílnou součástí pojistné smlouvy byl sazebník platný od 1. 1. 2019, v rámci kterého je sjednána částka pro případ zaslání upomínky dlužného pojistného právě ve výši 200 Kč. Žalovaný uzavřel pojistnou smlouvu v pozici spotřebitele, v rámci spotřebitelských smluv nemohou být dodatkové platební povinnosti zásadně sjednány mimo listinu, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis, tj. mimo smlouvu samotnou, předložený sazebník poplatků žalovaným podepsán není, pojistná smlouva žádný závazek žalovaného k úhradě poplatku za upomínku neobsahuje. Nadto – poplatek je nárokován za zaslání upomínky, o tom, kdy a jakým způsobem žalobkyně upomínku žalovanému zaslala, ničeho tvrzeno není, není ani předložena k důkazům žádná listina, jež o této skutečnosti svědčila. Soud proto žalobu co do částky 200 Kč zamítl. 6. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 82 %, čímž po odečtení rozsahu úspěchu žalovaného 18 %, má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 64 % Náklady řízení tvoří 400 Kč soudní poplatek, 200 Kč odměna advokáta za zastupování žalobkyně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“ + 84 Kč 21 % DPH a 200 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. + 42 Kč 21 % DPH, tj. celkem částka 1 126 Kč, z níž 64 % činí 721 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně 7. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon právní služby spočívající ve výzvě k plnění ze dne 1. 3. 2021, který nepovažuje za účelný. O zaplacení dlužného pojistného v době, kdy již byla splatná celá žalovaná částka, upomínala žalovaného sama žalobkyně dopisem ze dne 18. 1. 2020, ostatně za to nárokovala i tvrzený poplatek, písemnost dostojí požadavkům ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. včetně upozornění žalovaného na případné vymáhání dluhu v soudním řízení. 8. Žalobkyně se v dané věci domáhala zaplacení dlužného pojistného v tzv. bagatelní částce. Žalobkyně, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní pojistné smlouvy a časového období, za nějž je nárok uplatněn, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t. 9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.