24 C 65/2020-40 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaným byla uložena povinnost oplotit plotem z drátěného pletiva o výšce nejméně 1,6 metru pozemek par. [číslo] – zahrada sousedící s pozemkem parc. [číslo] – zahrada v [katastrální uzemí], obec a okres [okres]. Žalobce uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa], který je obklopen zahradou, a to pozemkem parc. [číslo] který je zapsán v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec a okres [okres]. Žalovaní jsou vlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba pro bydlení [adresa], která je obklopena zahradou, a to pozemkem parc. [číslo] který je zapsán v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec a okres [okres]; na uvedeném pozemku má 1. žalovaná spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 a 2. žalovaný o velikosti 2/3. Žalobce a žalovaní ve svých domech bydlí a jejich pozemky spolu bezprostředně sousedí, účastníci jsou sousedé. Mezi pozemky účastníků chybí z poloviny oplocení, přestože v minulosti byla mezi účastníky domluva, že žalobce postaví jednu polovinu oplocení a žalovaní druhou polovinu, žalobce svou část dohody splnil, oplocení vybudoval, žalovaní nikoli, což žalobci způsobuje potíže. Konkrétně naposledy ve dnech [datum], [datum] a [datum], kdy na pozemek žalovaných přes díry ve vnějším oplocení pozemku žalovaných vnikla divoká prasata, která následně vnikla i na pozemek žalobce, kde jeho velkou část rozryla a způsobila tak žalobci škodu v odhadované výši 25 000 Kč. Žalobce nemohl svůj pozemek v důsledku poškození řádně a plně využívat a pečovat o něj (např. je bezproblémově sekat a připravit na zimu). Žalobce má neustále obavy, že se situace bude opakovat, účastníci bydlí v bezprostřední blízkosti lesa, kde je obvyklý a očekávatelný pohyb divoké zvěře, zejména divokých prasat, a již jen s ohledem na tuto skutečnost by žalovaní měli činit potřebná opatření k zamezení vniku divoké zvěře. Žalobce na toto riziko žalované opakovaně upozornil, přestože dne [datum] žalované důrazně vyzval ke zjednání nápravy, vniknutí divoké zvěře se opakovalo i v bezprostředně následujících dnech, když žalovaní neučinili žádná opatření. V minulosti na pozemek žalobce vnikl pes žalovaných, žalobce má rovněž obavu, že přes pozemek žalovaných na jeho pozemek někdo vniká. Kdyby žalovaní splnili svoji část dohody a provedli výstavbu plotu, popř. by učinili jiná vhodná opatření, k danému vniknutí divokých prasat na pozemek žalobce by nedošlo, a tím pádem ani ke škodě, kterou prasata na pozemku žalobce způsobila. Žalobce odkázal na ustanovení § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které platí i o vnikání zvířat. Popsaná intenzita vniknutí divokých prasat na pozemek žalobce ve třech po sobě jdoucích dnech díky nečinnosti žalovaných přesahuje přiměřenou míru a podstatně omezuje žalobce v užívání svého pozemku a je mu rovněž takovým jednáním způsobována nemalá škoda. Žalobce proto vyzval žalované dopisem ze dne [datum], aby se daného jednání – vnikání jakýchkoli zvířat do budoucna zdrželi a přijali vhodná opatření zamezující takovému jednání, zejména, aby vystavěli adekvátní oplocení mezi předmětnými pozemky. Žalobce žalované upozornil, že v případě, že oplocení nepostaví, podá žalobu podle ustanovení § 1027 občanského zákoníku. Žalovaní ve svém vyjádření ze dne [datum] odmítli oplocení postavit a nahradit žalobci škodu způsobenou vniknutím divokých prasat na jeho pozemek. Žalobce odkázal na ustanovení § 1027 občanského zákoníku s tím, že právě výstavba plotu mezi předmětnými pozemky zajistí nerušený výkon vlastnického práva žalobce a zabrání hrozícím škodám, žalobce nebude mít obavu, že na jeho pozemek opět vniknou divoká prasata či jiná zvířata, kde mu způsobí škodu tím, že do hloubky rozrývají trávu a hlínu při hledání potravy. Nejedná se zároveň o takové opatření, které by bránilo účelnému využití pozemku žalovaných a žalovaní by rovněž splnili svoji prevenční povinnost počínat si tak, aby nedošlo k újmě na vlastnictví jiného. Protože žalovaní s oplocením nesouhlasí, nezbývá žalobci, než se domáhat svého práva u soudu. 2. Žalovaní se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasili, uvedli, že je nesporné, že žalobce a žalovaní jsou sousedé, jsou vlastníky pozemků, které mají společnou hranici. K tvrzení žalobce o existenci dohody o tom, že každý z vlastníků sousedících pozemků postaví polovinu oplocení společné hranice, prohlašují, že žádná taková dohoda mezi účastníky nikdy uzavřena nebyla. Neodpovídá ani tvrzení žalobce o vniknutí divokých prasat na jeho pozemek přes pozemek žalovaných ve třech uvedených dnech, nesporné je to, že dne [datum] vnikla na pozemek žalovaných a žalobce divoká prasata, která způsobila rozrytí trávníků na těchto pozemcích, na pozemek žalovaných se prasata dostala podhrabáním vnějšího oplocení, podhrabání žalovaní týž den opravili a k dalšímu vniknutí prasat na pozemky účastníků již nedošlo. Jednou skutečně došlo k vniknutí psa žalovaných na pozemek žalobce, žalovaný psa okamžitě„ přemístil“ zpět, tohoto psa již žalovaní nemají a delší dobu nemají ani jiného. K obavě žalobce, že na jeho pozemek přes jejich pozemek někdo vniká, se nelze kvalifikovaně vyjádřit. Žalovaní nechovají ani nevlastní žádná divoká prasata, jejichž vniknutí na sousedící pozemek by měli a vůbec mohli zabránit, tím spíše za situace, kdy mají a udržují vnější oplocení svého pozemku. Sousedící pozemky účastníků jsou odděleny jednak plotem a dále živým plotem, tyto rozhrady ukazují patrné hranice mezi pozemky, zákon ani jiný předpis neukládá obecně povinnost vlastníkům pozemků oplotit je tzv. stavěných plotem. Žalovaní v důsledku toho, že je mezi sousedícími pozemky vedena v části přírodní rozhrada, nijak (a už vůbec ne podstatných způsobem) neomezují vlastníka sousedního pozemku v jeho užívání. Žalovaní mají za to, že ustanovení § 1027 zákona č. 89/2012 Sb., jehož se žalobce dovolává, na danou věc nedopadá. Žalovaní poukazují na to, že nijak žalobci nebrání v tom, aby – chce-li – zhotovil na hranici sousedících pozemků plot z drátěného pletiva ve výšce nejméně 1,6 m. Žalovaní jsou přesvědčeni, že žaloba je nedůvodná a navrhují její zamítnutí. 3. Podle ustanovení § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. 4. Podle ustanovení § 1027 o. z. na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků. 5. Podle ustanovení § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 6. O. z. neukládá povinnost oplotit pozemek, každý vlastník je oprávněn svůj pozemek oplotit a je jen na jeho vůli, zda se rozhodne tak učinit. Výjimku pak tvoří ten případ, kdy povinnost oplotit pozemek je uložena rozhodnutím soudu podle ustanovení § 1027 o. z., rozsudek, jímž soud vyhoví žalobě vlastníka sousedního pozemku, má konstitutivní účinky. 7. I za stávající právní úpravy o. z. je využitelná judikatura Nejvyššího soudu k ustanovení § 127 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“. V rozsudku ze dne 5. 9. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1614/2005, Nejvyšší soud vyložil, že účelem ustanovení § 127 odst. 2 obč. zák. je zamezit obtěžování souseda a předejít hrozícím škodám. Oplocením je jak oplocení celého pozemku, tak i zřízení plotu jen na části jeho hranice. Uložit povinnost oplotit pozemek bude možné, pokud po žalobci nebude možno spravedlivě žádat, aby oplotil sám svůj pozemek. Uložit povinnost oplotit pozemek bude namístě zejména v případě, že oplocení poskytne ochranu proti takovým neoprávněným zásahům, kterým nelze jiným způsobem zabránit (R 37/1985 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), anebo sice je možný i jiný způsob ochrany, nicméně vzhledem k okolnostem konkrétní věci se oplocení pozemku jeví jako nejpřiměřenější a nejvhodnější způsob poskytnutí ochrany ohroženému právu žalobce. V žalobě je třeba navrhované oplocení popsat tak, aby rozsudek byl vykonatelný; nestačí tedy jen navrhnout, aby žalovanému byla uložena povinnost jeho pozemek oplotit, je třeba oplocení specifikovat, zejména je třeba uvést rozměry a druh plotu. 8.