§ 127 občanský zákoník – Vlastník věci se musí zdržet všeho
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 127 občanského zákoníku stanoví, že vlastník věci se musí zdržet jednání, které by nadměrně obtěžovalo jiné osoby nebo vážně ohrožovalo výkon jejich práv, a upravuje povinnosti a práva vlastníků sousedících pozemků. Vlastník nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy například hlukem, prachem, kouřem, pachy nebo vibracemi. (§ 127 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: vlastník, soud, stavební úřad
- Judikatura: na § 127 odkazuje 342 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.
(2) Je-li to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit.
(3) Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vlastník nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy například hlukem, prachem, kouřem, pachy nebo vibracemi.
- Vlastník nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami na svém pozemku, aniž by učinil dostatečná opatření k zajištění stability.
- Soud může rozhodnout o povinnosti oplotit pozemek, pokud je to potřebné a nebrání to účelnému využívání sousedících pozemků.
- Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit vstup na své pozemky pro nezbytnou údržbu sousedních pozemků a staveb, přičemž případná škoda musí být nahrazena.
Na co si dát pozor
- Míra obtěžování je posuzována jako "přiměřená poměrům", což znamená, že se bere v úvahu konkrétní situace a okolnosti.
- Povinnost nahradit škodu způsobenou vstupem na pozemek je absolutní, nelze se jí zprostit.
- Odstraňování kořenů nebo větví stromů přesahujících na sousední pozemek musí být prováděno šetrně a v vhodné roční době.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 127
Jak soudy aplikují § 127
Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 24. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 223/2005, řešil otázku, zda žaloba proti obtěžování nad míru přiměřenou poměrům ve smyslu § 127 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, [nyní § 1013 odst. 1 o. z.; ve vztahu k negatorní žalobě Nejvyšší soud zdůraznil, že uvedené normy nejsou obsahově odlišné, a proto je dosavadní judikatura v zásadě nadále aplikovatelná i v poměrech současné právní úpravy (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4065/2014, nebo usnesení ze dne …
Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3940/2014, uveřejněném pod č. 104/2015 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil a přijal zobecňující závěr, že (bez ohledu na odlišné slovní vyjádření) jsou ustanovení § 127 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a ustanovení § 1013 odst. 1 o. z. obsahově totožnými právními normami s tím, že judikatura k § 127 odst. 1 obč. zák. ohledně imisí je v zásadě použitelná i pro posuzování imisí podle § 1013 odst. 1 o. z.
Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 24. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 223/2005, řešil otázku, zda žaloba proti obtěžování nad míru přiměřenou poměrům ve smyslu § 127 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (nyní § 1013 odst. 1 o. z.) musí směřovat proti tomu, kdo svou činností druhého obtěžuje nebo zda může být úspěšně podána i proti vlastníkovi nemovitosti, ze které rušení pochází, i když sám vlastník rušivou činnost nevykonává.