29 C 286/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 74 498,25 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 650,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 49 077,50 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,75 % ročně z částky 48 500 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že žalovaná uzavřela dne 20. 2. 2018 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen " Smlouva). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí Smlouvy také Předpis splátek, tvořící její přílohu. Na základě této Smlouvy poskytl původní právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Úvěr byl žalované poskytnut za úplatu, úrok ve výši 21 %, z jistiny úvěru. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou činily 42 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedené uhradit formou 16 měsíčních splátek po 5 750 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Právní předchůdce žalobce proto úvěr zeslatnil ke dni 20. 6. 2019. Neuhrazená zápůjčka se pak úročí úrokem 10,75 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky neuhradila žalovaná ničeho. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 48 500 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 577,50 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 707,50 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 465 Kč a smluvní pokuty ve výši 24 248,52 Kč, úroku vyčísleného od 20. 5. 2020 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 577,50 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10,75 % ročně z dlužné jistiny od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 49 077,50 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], dne 20. 2. 2018 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala vrátit žalobci celkem 92 000 Kč (půjčených 50 000 Kč, úrok ve výši 21 % p. a. z úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 11 000 Kč, poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované ve výši 17 000 Kč) v 16 měsíčních splátkách po 5 750 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná do měsíce po uzavření smlouvy. Dopisem ze dne 24. 7. 2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaná byla současně vyzvána k zaplacení 80 649 Kč z úvěrové smlouvy [číslo] s tím, že byla upozorněna na soudní řízení. Dále byla žalované zaslána Předžalobní upomínka ze dne 18. 12. 2020 Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena dne 24. 6. 2020. 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ustanovení § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o úvěru. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z.). Žalovaná čerpala a zjevně spotřebovala poskytnuté finanční prostředky, když jí byly poskytnuty při popisu Smlouvy. Žalovaná však tyto nevrátila, čímž porušila jak příslušné ustanovení občanského zákoníku, tak i obsah a podstatu mezi stranami uzavřené smlouvy – totiž půjčené finanční prostředky dohodnutým způsobem vrátit. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že jej vrátila a zaplatila úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru a zaplacení úroku neprokázala. Proto bylo žalobě vyhověno. 6. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 18 784,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 958 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 74 498,25 Kč dle ust. 9 odst. 3 písm. a) a.t. za tři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, žaloba, předžalobní výzva) po 4 060 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 080 Kč ve výši 2 746,80 Kč.