29 C 298/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu částku 57 812,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 680,55 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o úvěru ze dne 5. 12. 2019 (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému dne 5. 12.2019 peněžní prostředky ve výši 71 300 Kč. K čerpání úvěru docházelo (tzv. Komfort čerpání) souhrnně evidováním na podúčtu [číslo] žalovaný se zavázal tuto část úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci. Žalobce byl, v souladu s příslušnými všeobecnými úvěrovými (obchodními) podmínkami oprávněn požadovat, aby splátky jednotlivých čerpání byly žalovanou hrazeny souhrnnou platbou, jejíž splatnost byla dohodnuta vždy na 17. den v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Žalovaný nedostál svému závazku poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Žalobce si účtoval smluvní pokutu v souladu se Smlouvou o úvěru ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se dostal žalobce do prodlení více než 30 dnů. Dopisem ze dne 18. 12. 2020, před tím než se stal úvěr splatný vyzval žalobce žalovaného k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů. Žalovaný ničeho neuhradil. Dopisem ze dne 25. 1. 2021 žalobce od Smlouvy odstoupil. Odstoupení od úvěrové nabylo účinnosti dne 28. 2. 2021 a dluh žalovaného v celkové výši 57 812,32 Kč se tak stal splatným. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 53 627,87 Kč, úroky ve výši 3 131,77 Kč, pojistným ve výši 539,10 Kč a smluvní pokutou za prodlení ve výši 513,58 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne 1. 3. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a žalobcem dne 5. 12. 2019 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 22,68 % p. a. předchůdci žalobce splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z čerpané částky. Dopisem ze dne 25. 1. 2021 bylo žalovanému oznámeno odstoupení od úvěrové smlouvy. Dále byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ze dne 18. 12. 2020 a žalovaný byl vyzván k zaplacení 57 813 Kč. 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ustanovení § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o úvěru. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z.). Žalovaný čerpal a zjevně spotřeboval poskytnuté finanční prostředky. Žalovaný však tyto nevrátil, čímž porušil jak příslušné ustanovení občanského zákoníku, tak i obsah a podstatu mezi stranami uzavřené smlouvy – totiž půjčené finanční prostředky dohodnutým způsobem vrátit. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že jej vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru a zaplacení úroku neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. 6. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, žalovaný skutečnost, že by část, popř. celý dluh uhradil, že by tedy jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 13 623 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 188 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 57 812,32 Kč dle ust. 9 odst. 3 písm. a) a.t. za dva úkony právní služby (příprava a převzetí věci, žaloba) po 3 420 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a jeden úkon dle § 11 odst. 2 vyhlášky (jednoduchá výzva k plnění), za kterou mu náleží odměna ve výši 1/2 ze sazby, tj. 1 710 Kč 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 450 Kč ve výši 1 984,50 Kč.