29 C 304/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud žalované uložil zaplatit mu částku 8 037,03 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 968,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 037,03 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 8 037,03 Kč od 6. 3. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že mezi předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), a žalovanou došlo dne 13. 2. 2015 k uzavření Smlouvy o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně poskytnutí kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky [příjmení], Úrokový lístek [příjmení] a Sazebník. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 - ti dnů čerpání Flexikreditu a že bude na běžném účtu mít minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaná porušila závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Předchůdce žalobce proto využil svého práva sjednaného v Podmínkách a zrušil žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 8 037,03 Kč převedl dne 29. 10. 2018 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku umožnil žalovanému debetní zůstatek splácet ve splátkách. Žalovaný se zavázal hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle Sazebníku. Žalovaná dlužnou částku řádně a včas nesplatila. Právní předchůdce žalobce tak využil svého oprávnění a celou dlužnou částku dopisem ze dne 5. 3. 2019 zesplatnil a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 8 037,03 Kč. Pohledávka nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Pohledávku za žalovanou postoupil právní předchůdce žalobce na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020, a to s účinností ke dni 20. 11. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 14. 12. 2020. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku 9 005,25 Kč. Po postoupení pohledávky neuhradila žalovaná ničeho. Žalobce tedy po žalované požaduje zaplacení dlužné částky jistiny úvěru ve výši 8 037,03 Kč, úroku z prodlení ve výši 968,22 Kč kapitalizovaných ke dni 5. 3. 2019, smluvního úroku ve výši 29 % ročně z jistiny úvěru ve výši 8 037,03 Kč od 6. 3. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky ve výši 8 037,03 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o bankovních produktech a služeb a Dispozic ke Smlouvě uzavřené mezi žalovanou a předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne 13. 2. 2015 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal vést pro žalovanou běžný korunový účet č. [bankovní účet]. Současně předchůdce žalobce žalovanému poskytl kontokorentní úvěr. Z Dispozic ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 19. 6. 2018 bylo zjištěno, že si účastníci sjednali na účtu povolený debetní zůstatek 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 - ti dnů čerpání [anonymizováno] a že bude na běžném účtu mít minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byla sjednána ve výši 29 % p. a.. Z oznámení ze dne 5. 3. 2019 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce prohlásil úvěr za splatný ke dni 5. 3. 2019. Z výpisu k účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaná čerpala celkem 8 037,03 Kč. Celková dlužná částka k tomuto dni činila 8 087,03 Kč. Dopisem ze dne 30. 11. 2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. Dále byla žalované zaslána Předžalobní upomínka ze dne 10. 2. 2021 Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena dne 18. 11. 2020, součástí seznamu je i pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení. 5. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce poskytl, na základě mezi nimi uzavřené smlouvy, žalované možnost čerpat finanční prostředky až do výše 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 - ti dnů čerpání [anonymizováno] a že bude na běžném účtu mít minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, dostala se tak do prodlení. Pohledávka za žalovaou byla postoupena na žalobce z jeho právního předchůdce na základě, mezi nimi uzavřené, smlouvy o postoupení pohledávek. 6. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následujícím způsobem. Soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr, který byla žalovaná oprávněna čerpat. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 5 000 Kč. Žalované oproti tomu plynul závazek poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 29,00 % ročně. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 - ti dnů čerpání [anonymizováno] a že bude na běžném účtu mít minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalované dopisem oznámeno. Žalobce prokázal, že žalovanou vyzýval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, vzniklo mu tak právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobci dluh uhradila, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalované povinnost úhradě dlužné částky. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu,