15 C 269/2022-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 737,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 2. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance s počátkem pojištění od [datum]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 2 142 Kč čtvrtletně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když ani přes výzvu k úhradě neuhradil pojistné splatné dne 1. 2. 2021. Pro výpověď žalobkyně došlo ke dni 2. 3. 2021 k zániku pojištění. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 1. 2. 2021 do 2. 3. 2021 Vedle toho žalobkyně požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, konkrétně poplatek ve výši 200 Kč za odeslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. 2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby mj. uvedla, kdy a jakým způsobem byl žalovaný seznámen se sazebníkem nákladů, z něhož žalobkyně dovozuje nárok na zaplacení poplatku, a z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatku a co je jeho předmětem, resp. jak ke sjednání došlo. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 20. 9. 2022 mj. upřesnila, že poplatek za upomínání a vymáhání dlužného pojistného vychází z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání VPP-OH [číslo] (čl. 3 odst. 1). 4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 5. V souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od téhož dne, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti při výkonu povolání. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 2 142 Kč čtvrtletně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné na období od 1. 2. 2021. Z důvodu výpovědi žalobkyně pojistná smlouva ke dni 2. 3. 2021 zanikla, žalovaný tak byl upomínkou vyzván k úhradě poměrné části pojistného, když dlužil na pojistném částku 727,80 Kč (poměrná část pojistného za období od 1. 2. 2021 do 2. 3. 2021). 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Dle § 2758 odst. 2 o. z. není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle čl. 2 odst. 3 písm. e) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu povolání (dále jen VPP-OH [číslo]) pojištění zaniká zejména výpovědí pojištění pojistitelem nebo pojistníkem doručenou druhé smluvní straně do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události; pojištění zanikne uplynutím měsíční výpovědní doby. 8. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena smlouva o pojištění, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. V souladu s čl. 2 odst. 3 písm. e) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu povolání (dále jen VPP-OH [číslo]) došlo dne 2. 3. 2021 k zániku pojištění, přičemž žalobkyně má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 9. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118 odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 10. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněného poplatku, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř, které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4881/2015). Lze tedy uzavřít, že k jednání se žalobkyně nedostavila, a proto soudu znemožnila postup předpokládaný v ustanovení § 118a o. s. ř. V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem. 11. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatněných poplatků, kdy žalovaný jako spotřebitel nepodepsal předložený sazebník a samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje, zamítl soud žalobu co do tohoto poplatku. V tomto směru tudíž žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, za což je procesně odpovědná. 12. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje ve vztahu k dlužnému pojistnému výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 645,65 Kč, přičemž tato částka představuje 57,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,67