15 C 379/2021-62 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 6 038 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] uzavřela distančně po telefonu se žalovaným smlouvu o reklamě, na jejímž základě získal žalovaný zápis na internetovém portálu [webová adresa]. Žalovaný při telefonickém hovoru potvrdil svou totožnost a údaje o své společnosti, souhlasil s nabízeným produktem s jeho cenou i s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Smlouva byla uzavřena po předchozí nehrazené (negarantované) prezentaci žalovaného, kdy o tomto období žalobkyně neuchovává žádné informace a podklady. Na základě uzavřené smlouvy byl dne [datum] žalovanému zaslán potvrzující e-mail, za reklamní služby byla žalovanému fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum] vyúčtována částka 6 038 Kč, splatná dne 23. 6. 2020. Žalovaný uvedenou fakturu ani přes opakované urgence ze strany žalobkyně neuhradil, žalovanému byla proto dne 7. 7. 2020 zaslána předžalobní výzva k plnění. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl, aby byla v plném rozsahu zamítnuta. Na svoji obranu zejména uvedl, že s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřel, hlas, zachycený na nahrávce telefonního hovoru není jeho, ihned, jakmile se o požadavku žalobkyně dověděl, jej dopisem ze dne 23. 7. 2020 striktně odmítl. Žalovaný nikdy neprojevil vůli uzavřít se žalobkyní smlouvu, neměl s žalobkyní sjednanou žádnou předchozí„ negarantovanou“ inzerci, žalobkyni nepovažuje za seriózní společnost, když tato prodává bezcennou službu. Rovněž žalovaný odmítá, že by telefonát mohl vzniknout v jeho provozovně, žalovaný smlouvu neuzavřel a nikoho jiného k uzavření smlouvy se žalobkyní žalovaný nepověřil. Z těchto důvodů navrhl, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 3. V souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), kdy žalobkyni bylo předvolání k jednání řádně doručeno, a žalobkyně se z jednání omluvila, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku pod obchodní firmou„ [právnická osoba]“, do [datum] byla žalobkyně zapsána pod obchodní firmou„ [právnická osoba]“. Žalobkyně vystavila potvrzení o uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, k němuž mělo dojít dne [datum] s tím, že dle potvrzení se měl žalovaný zavázat uhradit za reklamní služby částku 6 038 Kč. Žalovanému byla dne [datum] vystavena faktura č. [anonymizováno], s datem splatnosti 23. 6. 2020. Žalovaný dopisem ze dne 23. 7. 2020 žalobkyni sdělil, že žádný telefonát s ní dne [datum] neabsolvoval, jednání žalované považuje za špinavý způsob, jak tahat z ostatních peníze, a je připraven bránit se v řízení před soudem. 5. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118 odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila, že s žalovaným měla ústně prostřednictvím telefonního hovoru uzavřít smlouvu o reklamě, kterou se měl žalovaný zavázat uhradit částku 6 038 Kč vč. DPH, a žalovaný zpochybnil pravost telefonního hovoru, kdy se jednalo o jediný důkaz, kterým mělo být dokládáno uzavření smlouvy, bylo na žalobkyni, aby prokázala, že telefonát je pravý tj. že na záznamu je skutečně žalovaný, že bylo hovořeno s ním nebo s osobou, která by jej byla oprávněna jako podnikatele zastupovat. Soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř, které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4881/2015). Lze tedy uzavřít, že k jednání se žalobkyně nedostavila, a proto soudu znemožnila postup předpokládaný v ustanovení § 118a o. s. ř V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem. 7. Po právní stránce by se žalobou uplatňovaný nárok opíral o ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) podle něhož strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 430 o. z. pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. 8. Žalobkyně uplatňovala nárok na zaplacení částky 6 038 Kč z titulu smlouvy o reklamě, přičemž ale neprokázala, že tuto smlouvu se žalovaným skutečně uzavřela, žalovaný zpochybnil, že by byl osobou, jejíž hlas je nahrán na záznamu telefonického hovoru, který žalobkyně označila jako jediný důkaz k prokázání svého tvrzení, resp. odmítl, že by k uzavření smlouvy pověřil jinou osobu nebo že by smlouva mohla být uzavřena v jeho provozovně. Protože se žalobkyni nepodařilo prokázat tvrzení, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy, o níž se opírá žalobou uplatněný nárok, zamítl soud v celém rozsahu. V tomto směru tudíž žalobkyně neunesla důkazní břemeno, za což je procesně odpovědná. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 062 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 038 Kč sestávající z částky 1 500 Kč -) za převzetí a přípravu zastoupení vč. první porady s klientem (podle plné moci ze dne 14. 9. 2021) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., -) za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření k žalobě ze dne 19. 10. 2021) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., -) za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a dále cestovní náhrada v celkové výši 2 089 Kč, a to -) v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 4. 2022 náhrada za 218 ujetých km v částce 1 489 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 489 Kč ve výši 9 062 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advo