16 C 29/2022-38 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 809 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 809 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byl žalovaný převezen příslušníky Policie České republiky k odbornému [anonymizováno] vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve, za účelem zjištění přítomnosti jiných návykových látek v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Převoz žalovaného do [anonymizováno] zařízení dne [datum] si vyžádal jízdu služebního vozidla Policie ČR, [registrační značka], když služební vozidlo najelo celkem 4 km. Vyčíslení nákladů na použití předmětného služebního vozidla bylo provedeno na základě údajů z jeho technického průkazu ve smyslu ust. § 1 a ust. § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, přičemž vyčíslená částka činí 28 Kč. Za provedené odborné [anonymizováno] vyšetření žalovaného spojené s odběrem krve uhradil žalobce v souladu s ust. § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. poskytovateli [anonymizováno] služeb – společnosti [nemocnice], p.o., na základě faktury [číslo] vystavené dne 13. 7. 2020, částku 780,85 Kč. Vzhledem k tomu, že byla u žalovaného prokázána přítomnost jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu, žalobce po žalovaném ve smyslu ust. § 24 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. požaduje náhradu nákladů celkem ve výši 809 Kč (zaokrouhleno nahoru na celé koruny z částky 808,85 Kč), které byl nucen vynaložit za provedené odborné lékařské vyšetření žalovaného spojené s odběrem krve a na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného [anonymizováno] vyšetření. Žalovanému byla k uhrazení dlužné částky zaslána faktura [číslo] vystavená žalobcem dne 27. 8. 2020, se splatností 17. 9. 2020. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst.4 o.s.ř.. Žalobce ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Soud má za zjištěné, že dne [datum] byl žalovaný převezen do zdravotnického zařízení za účelem vyšetření přítomnosti jiných návykových látek v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem, neboť žalovaný se doznal, že dne [datum] požil látku THC. Při vyšetření byla prokázána u žalovaného přítomnost jiných návykových látek v krvi. Žalobce za vyšetření uhradil částku 780,85 Kč, a to na základě faktury vystavené [anonymizováno] zařízením. Náklady na dopravu žalovaného do [anonymizováno] zařízený žalobce činily podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. 28 Kč. Vzhledem k tomu, že u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi, žalobce požadoval po žalovaném úhradu nákladů na vyšetření a dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení. Žalovanému byla k uhrazení dlužné částky zaslaná faktura [číslo] vystavená žalobcem. Faktura byla splatná dne 17. 9. 2020. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o zdraví“), orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o zdraví náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální [anonymizováno] hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 věty prvé části před středníkem téhož ustanovení prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Podle ustanovení § 24 odst. 3 části před středníkem náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. 6. Po právní stránce v souladu s výše citovanými vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném náklady na vyšetření a dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení, neboť žalovanému byla vyšetřením prokázána přítomnost návykové látky. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokázal, že by žalobci účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 9. Plně úspěšnému žalobci náleží podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. náhrada nákladů řízení. Žalobci přiznal soud nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, představující náklady účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, a to podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony spočívající v podání návrhu a zaslání výzev k plnění, tedy celkem ve výši 200 Kč. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 11. Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byla povinnost zaplatit soudní poplatek uložena žalovanému, když žalobce byl ze zákona osvobozen od jeho placení, žalobě soud zcela vyhověl, žalovanému právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci nevzniklo a sám není od poplatku osvobozen. Výše poplatku 1 000 Kč byla stanovena podle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích.