19 C 156/2022-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 8 454 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru (dále jen„ SoÚ“). Na základě této smlouvy čerpal žalovaný úvěr ve výši 14 324 Kč. Žalovaný se zavázal splácet jemu poskytnutý úvěr formou měsíčních splátek, když každá jedna splátka byla sjednána v celkové výši 799 Kč, přičemž část této splátky ve výši 776 Kč byla sjednaná jako splátka na nesplacenou jistinu a smluvní úrok a část této splátky ve výši 23 Kč byla sjednána jako splátka pojištění schopnosti splácet splátky úvěru sjednaného v čl. 5 SoÚ ve výši 2,90 % z pravidelné měsíční splátky na jistinu a smluvní úrok. Splátky byly sjednány v počtu 24, splatnost jednotlivých splátek byla sjednána vždy k 20. dni v příslušném kalendářním měsíci při splatnosti první splátky ke dni 20. 10. 2018 a splatnosti poslední splátky ke dni 20. 9. 2020. V čl. 2 SoÚ byl sjednán smluvní úrok z nesplacené jistiny poskytnutého úvěru o fixní roční úrokové sazbě ve výši 30,09 % z nesplacené jistiny odpovídající roční procentní sazbě nákladů. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr způsobem sjednaným v čl. 8 SoÚ, tedy tím, že za něho zaplatil část kupní ceny zboží, a to„ kancelářská a výpočetní technika – PC Acer“ ve výši 14 324 Kč, prodejci zboží, společnosti [právnická osoba] Protože žalovaný uhradil předchůdci žalobce řádně a včas pouze 13 splátek, přičemž se zbytkem splátek se dostal do prodlení, vyzval předchůdce žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky Výzvou k zaplacení ze dne 27. 2. 2020. Protože ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil, předchůdce žalobce zesplatnil žalovaným dlužnou částku v souladu s čl. 11 odst. 3 SoÚ a čl. 11. SoÚ, přičemž toto zesplatnění oznámila žalovanému [příjmení] o prohlášení okamžité splatnosti úvěru a výzvou k plnění závazku ze dne 26. 4. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek byla žalovaná pohledávka spolu s veškerým příslušenstvím postoupena z původního věřitele na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn spolu s výzvou k plnění ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. Pohledávka uplatňovaná touto žalobou sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 498,34 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 790,66 Kč, dlužného pojistného ve výši 115 Kč a nákladů vymáhání ve výši 50 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 21. 6. 2022 vyzván, aby se vyjádřil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., s tím, že pokud se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouvu o úvěru (dále jen„ SoÚ“), ve které se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 14 324 Kč na nákup zboží a žalovaný se zavázal splácet jemu poskytnutý úvěr formou měsíčních splátek, když každá jedna splátka byla sjednána v celkové výši 799 Kč, přičemž část této splátky ve výši 776 Kč byla sjednaná jako splátka na nesplacenou jistinu a smluvní úrok a část této splátky ve výši 23 Kč byla sjednána jako splátka pojištění schopnosti splácet splátky úvěru sjednaného v čl. 5 SoÚ ve výši 2,90 % z pravidelné měsíční splátky na jistinu a smluvní úrok. Splátky byly sjednány v počtu 24, splatnost jednotlivých splátek byla sjednána vždy k 20. dni v příslušném kalendářním měsíci při splatnosti první splátky ke dni 20. 10. 2018 a splatnosti poslední splátky ke dni 20. 9. 2020. V čl. 2 SoÚ byl sjednán smluvní úrok z nesplacené jistiny poskytnutého úvěru o fixní roční úrokové sazbě ve výši 30,09 % z nesplacené jistiny odpovídající roční procentní sazbě nákladů. Ve smlouvě bylo dále sjednáno oprávnění žalobce v případě prodlení žalovaného přistoupit k zesplatnění zbývající dlužné částky. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr způsobem sjednaným v čl. 8 SoÚ. Předchůdce žalobce z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek zesplatnil zbývající dlužnou částku v souladu, přičemž toto zesplatnění oznámila žalovanému Oznámením o prohlášení okamžité splatnosti úvěru a výzvou k plnění závazku ze dne 26. 4. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek byla žalovaná pohledávka spolu s veškerým příslušenstvím postoupena z původního věřitele na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn spolu s výzvou k plnění. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobce je k podání žaloby aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek v souladu s ustanovením § 1879 o. z., dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 6. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal všechna svá tvrzení, zatímco žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a nebylo zjištěno, že by žalobci zaplatil uvedenou částku, nebo že by nárok žalobce jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě vyhověl. 7. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu