19 C 331/2021-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 570 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum] v souladu s ust. § 2758 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění, pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění, konkrétně pak pro případ smrti. Pojištění vzniklo ke dni [datum]. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly i pojistné podmínky (dále jen "PP"). Pojištění bylo sjednáno na dobu 25 let. Žalovaná se v pojistné smlouvě zavázala k pravidelným splátkám pojistného, a to měsíčně ve výši 255 Kč. Žalovaná však nehradila předepsané splátky pojistného pravidelně a v plné výši, kdy neuhradila ani jednu splátku pojistného. Z tohoto důvodu žalobce zaslal dne 23. 3. 2020 žalované upomínku o zaplacení pojistného, ve které jí poučil, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která byla určena v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky. Vzhledem k tomu, že ani v této dodatečné lhůtě žalovaná dlužné pojistné neuhradila, pojištění ke dni 18. 5. 2020 zaniklo. Ode dne vzniku pojištění do dne jeho zrušení bylo žalované předepsáno na pojistném uhradit celkem 785 Kč. Žalované tak bylo účtováno pojistné za následující období: 17. 2. 2020 do 16. 3. 2020 ve výši 255 Kč, 17. 3. 2020 do 16. 4. 2020 ve výši 255 Kč, 17. 4. 2020 do 16. 5. 2020 ve výši 255 Kč, 17. 5. 2020 do 18. 5. 2020 v poměrné výši za předčasné ukončení 20 Kč. Celkový dluh na dlužném pojistném tak k datu podání žaloby činí 755 Kč. Žalovaná má tak vůči žalobci dluh z pojistné smlouvy, s jehož splacením je v prodlení. Ode dne následujícího po zániku pojištění se pohledávka navyšuje o zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení, a to až do úplného zaplacení pohledávky. Žalovaná byla žalobcem písemně vyzvána k úhradě aktuální dlužné částky také předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby. Žalovaná svůj dluh i přesto do dnešního dne neuhradila. Proto žalobci nezbývá než se domáhat zaplacení dlužné částky v soudním řízení. 2. Mezi žalobcem a žalovanou dále došlo dne [datum] v souladu s ust. § 2758 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění, k uzavření pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění, konkrétně pak pro případ smrti. Pojištění vzniklo ke dni [datum]. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly i pojistné podmínky (dále jen "PP"). Pojištění bylo sjednáno na dobu 20 let. Žalovaná se v pojistné smlouvě zavázala k pravidelným splátkám pojistného, a to měsíčně ve výši 255 Kč. Žalovaná však nehradila předepsané splátky pojistného pravidelně a v plné výši, kdy neuhradila ani jednu splátku pojistného. Z tohoto důvodu žalobce zaslal dne 23. 3. 2020 žalované upomínku o zaplacení pojistného, ve které jí poučil, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která byla určena v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky. Vzhledem k tomu, že ani v této dodatečné lhůtě žalovaná dlužné pojistné neuhradila, pojištění ke dni 18. 5. 2020 zaniklo. Ode dne vzniku pojištění do dne jeho zrušení bylo žalované předepsáno na pojistném uhradit celkem 785 Kč. Žalované tak bylo účtováno pojistné za následující období: 17. 2. 2020 do 16. 3. 2020 ve výši 255 Kč, 17. 3. 2020 do 16. 4. 2020 ve výši 255 Kč, 17. 4. 2020 do 16. 5. 2020 ve výši 255 Kč, 17. 5. 2020 do 18. 5. 2020 v poměrné výši za předčasné ukončení 20 Kč. Celkový dluh na dlužném pojistném tak k datu podání žaloby činí 785 Kč. Žalovaná má tak vůči žalobci dluh z pojistné smlouvy, s jehož splacením je v prodlení. Ode dne následujícího po zániku pojištění se pohledávka navyšuje o zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení, a to až do úplného zaplacení pohledávky. Žalovaná byla žalobcem písemně vyzvána k úhradě aktuální dlužné částky také předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby. Žalovaná svůj dluh i přesto do dnešního dne neuhradila. Proto žalobci nezbývá než se domáhat zaplacení dlužné částky v soudním řízení. 3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaná byla usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 30. 11. 2021, č. j. [číslo jednací], podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě. Dále byla usnesením ze dne 30. 11. 2021, č. j. [číslo jednací], vyzvána, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaná nereagovala, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno 5. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalobce jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřeli dne 29. 1. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] o rizikovém životním pojištění, konkrétně pak pro případ smrti, z níž žalované vznikla povinnost platit žalobci měsíční pojistné ve výši 255 Kč. Za období 17. 2. 2020 do 18. 5. 2020, kdy výše uvedená pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného, má žalobce nárok na dlužné pojistné ve výši 785 Kč. Mezi žalobcem a žalovanou dále došlo dne 29. 1. 2020 k uzavření pojistné smlouvy [číslo] o rizikovém životním pojištění, konkrétně pak pro případ smrti, z níž žalované vznikla povinnost platit žalobci měsíční pojistné ve výši 255 Kč. Za období 17. 2. 2020 do 18. 5. 2020, kdy výše uvedená pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného, má žalobce nárok na dlužné pojistné ve výši 785 Kč. 6. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobci výše specifikované dlužné pojistné, ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalované zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Tyto náklady ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 570 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 11. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.