20 C 145/2022-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 31 128,41 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná a základě celoroční objednávky ze dne [datum] objednala u žalobkyně zboží, které však na základě vystavených faktur neuhradila. Jednalo se o zboží specifikované ve fakturách: -) [číslo] znějící na částku 12 534,63 Kč, se splatností 5. 3. 2021 (zboží bylo převzato 16. 2. 2021 – dodací list [číslo]), -) [číslo] znějící na částku 3 191,12 Kč, se splatností 12. 3. 2021 (zboží bylo převzato 25. 2. 2021 – dodací list [číslo]), -) [číslo] znějící na částku 11 046,08 Kč, se splatností 19. 3. 2021 (zboží bylo převzato 3. 3. 2021 – dodací list [číslo]) a -) [číslo] znějící na částku 4 356,58 Kč, se splatností 2. 4. 2021 (zboží bylo převzato 16. 3. 2021 – dodací list [číslo]). 2. Žalovaná se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná a na svoji obranu ničeho neuvedla. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalobkyni a žalované, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřili. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud má z (předložených) listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou na základě objednávky ze dne [datum] kupní smlouvu, resp. několik kupních smluv, na jejímž základě poskytovala žalované zboží (prokazuje„ CELOROČNÍ OBJEDNÁVKA“). Na základě této objednávky žalobkyně dodala zboží specifikované v předložených dodacích listech. Žalobkyně si takové zboží (proti podpisu) převzala (prokazuje dodací list [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]). Žalobkyně žalované zboží vyfakturovala na částku 12 534,63 Kč, se splatností 5. 3. 2021 (prokazuje faktura [číslo]). Dále fakturovala částku 3 191,12 Kč, se splatností 12. 3. 2021 (prokazuje faktura [číslo]). Dále fakturovala částku 11 046,08 Kč, se splatností 19. 3. 2021 (prokazuje faktura [číslo]). Dále fakturovala částku 4 356,58 Kč, se splatností 2. 4. 2021 (prokazuje faktura [číslo]). Žalovaná však dlužné částky neuhradila, a proto ji žalobkyně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou k plnění ze dne 16. 8. 2021 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 16. 8. 2021 a kopií obálky). 5. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že žalobkyně s žalovaným uzavřela čtyři dílčí kupní, na jejichž základě dodala žalované zboží, které jí následně vyfakturovala. Žalovaná ale dlužné fakturované částky neuhradila. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 6. Dle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. V dané věci soud došel k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku, jejichž předmětem byl prodej žalobkyní poskytovaného zboží. Žalobkyně žalované předal objednané zboží, které žalovaná převzala, což stvrdila svým podpisem na dodacích listech. Následně byly žalované předloženy příslušné daňové doklady (faktury) se stanovením výše úhrad, které měla žalovaná za odebrané zboží žalobkyni zaplatit. Žalovaná však tyto částky žalobci neuhradila. Poté byla žalované zaslána i předžalobní výzva k plnění. 9. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neuvedla na svoji obranu ničeho, nesporovala tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek, ani netvrdila jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně na základě výše uvedeného skutkového a právního závěru oprávněnou, zavázal soud žalovanou uhradit pohledávky žalobkyně, tedy 31 128,41 Kč. 10. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 11. Dále má žalobkyně nárok na zaplacení částky 1 200 Kč za každou pohledávku, jako nákladu spojeného s uplatněním pohledávky (čl. 3 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ve výši dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 10 974,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 246 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 128,41 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 380 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 040 Kč ve výši 1 688,40 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.