21 C 15/2022-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 736 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 442,32 Kč, s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši 11 136 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 512 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední platba byla ze strany žalovaného učiněna dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 8 688,68 Kč a dlužná část poplatku 6 047,32 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8 688,68 Kč dále úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu splátky dlužné částky, tj. od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Do data postoupení pohledávky bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno 12 400 Kč. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyně s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14 736 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 14 736 Kč sestávající z dlužné jistiny 8 688,68 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 047,32 Kč, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14 442,32 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 16 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobkyně kromě půjčených 16 000 Kč částku celkem 11 136 Kč v 53 týdenních splátkách po 512 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky. 5. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení celkem 29 843,08 Kč do [datum] s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dle podací knihy byla předžalobní upomínka zaslána dne 30. 7. 2021 žalovanému. 6. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyně a [právnická osoba], kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem [datum] a dle podací knihy bylo žalovanému zasláno [datum]. 7. Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ust. § 657 a § 658 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), upravující smlouvu o půjčce. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Na daný právní vztah rovněž dopadá z. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Aktuálně je tato problematika upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle § 3028 odst. 3 o. z. se pak právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti občanského zákoníku včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ustanovením § 1879 NOZ postoupena předchůdcem žalobkyně na žalobkyni 8. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 11. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu [číslo] na základě které žalovanému poskytl částku 16 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobkyně půjčených 16 000 Kč a dále uhradit celkem 11 136 Kč. Dluh měl být uhrazen v 53 týdenních splátkách ve výši 512 Kč do [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Po zohlednění plateb od žalovaného činí dluh na jistině částku 8 688,68 Kč a na dalších úhradách částku 6 047,32 Kč. 12. Soud hodnotí ujednání ze smlouvy [číslo] o úroku jako platná ujednání, když jejich výše není ani v souhrnu s ohledem na výši poskytnutých peněz a délku splácení nepřiměřená (nemravná). 13. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši. Žalovaný skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradil, že by tedy žalovanému závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Protože žalobkyně také prokázal, že nabyl pohledávku za žalovaným platnou smlouvou o postoupení pohledávek, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni zůstatek na dlužné půjčce ze smlouvy [číslo] částku 14 736 Kč (dlužná jistina 8 688,68 Kč a dlužná část poplatku 6 047,32 Kč). 14. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1 970 NOZ nárok i na úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 14 736 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 736 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcháze