21 C 436/2021-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku 6 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela s žalovanou prostřednictvím elektronické komunikace dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12, 5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byla sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal celkem částku ve výši 12 000 Kč, kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně emailu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Dlužník se však dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, věřitel jej vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale dlužník tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Dle smlouvy má věřitel nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. Na základě pravidelných vydaných měsíčních výpisu a v souvislosti prodlením žalovaného s placením alespoň minimálních pravidelných splátek vznikl věřiteli ke dni vydání posledního výpisu nárok na účelně vynaložené náklady v celkové výši 500 Kč, kterou žalovaný doposud neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupena na přechodného věřitele, společnost [právnická osoba] (dále jen„ přechodný věřitel“). Na žalobce byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019. 2. Dlužnou částku tvoří jistina 6 000 Kč, příslušenství tvoří kapitalizovaný úrok ve výši 1 669 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 10. 3. 2018 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 4. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel se zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byla sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Dle čl. VI. odst. 1 písm. a) má věřitel nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy seznámen s jejím obsahem, včetně úrokové sazby, podmínek splácení a sankcí za nedodržení závazku. Z obchodních podmínek žalobce byly zjištěny podmínky, za kterých žalobce poskytuje spotřebitelské úvěry. Z listiny označené„ loan application info“ bylo zjištěno, že žalovaný dne 8. 8. 2017 požádal o poskytnutí částky 6 000 Kč. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že původní věřitel převedl dne [datum] na bankovní účet žalovaného částku 6 000 Kč. Z listiny označené„ loan application info“ bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] požádal o poskytnutí částky 6 000 Kč. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že původní věřitel převedl dne [datum] na bankovní účet žalovaného částku 6 000 Kč. Z příslušných faktur bylo zjištěno, kolik činila dlužná částka ke dnům splatnosti, tj. k 9. 9. 2017, 9. 11. 2017, 9. 12. 2017, 9. 1. 2018, 9. 2. 2018 a 9. 3. 2018. Ke dni 9. 3. 2018 činila dlužná částka celkem 8 152 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na přechodného věřitele, společnost [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 9. 2020 bylo zjištěno, že změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobce žalovanému před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky. 6. Soud věc právně posoudil dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Postoupení pohledávky soud posoudil dle ustanovení § 1879 o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru ve výši 12 000 K žalovanému, který měl žalovaný vrátit spolu se sjednaným úrokem. Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by tyto náklady uhradil či dluh jinak zanikl. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi přechodným věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 8. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamži