21 C 457/2021-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši 6400 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 40 týdenních (sedmidenních) splátkách po 410 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 31. 7. 2008. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 10 000 Kč a dlužná část poplatku 6 400 Kč. Do data postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne žalobkyně s účinností k témuž dni 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 18. 12. 2020. Ke dni činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 16 400 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 16 400 Kč sestavující se z dlužné jistiny 10 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 400 Kč, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16 348,43 Kč, úrok ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit kromě půjčených 10 000 Kč částku celkem 6 400 Kč, která představuje tzv. souhrnný poplatek ve 40ti týdenních splátkách po 410 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky (poslední splátka byla splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období). Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky. Z čl. 1 Podmínek bylo zjištěno, že klient byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) půjčky a výše RPSN v závislosti na splatnosti půjčky činí při 55 týdnech 294,1 %. 5. Dopisem ze dne 29. 7. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení celkem 33 491,67 Kč do s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dle podací knihy byla předžalobní upomínka zaslána dne žalovanému 30. 7. 2021. 6. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba], kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem 6. 1. 2021 a dle podací knihy bylo žalovanému zasláno 1. 2. 2021. 7. Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ust. § 657 a § 658 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), upravující smlouvu o půjčce. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Na daný právní vztah rovněž dopadá z. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Aktuálně je tato problematika upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle § 3028 odst. 3 o. z. se pak právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti občanského zákoníku včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. 8. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 11. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu [číslo] na základě které žalovanému poskytl částku 10 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobkyně půjčených 10 000 Kč a dále uhradit celkem 6 400 Kč. Dluh měl být uhrazen v splátkách ve 40 ti týdenních splátkách výši 410 Kč do 31. 7. 2008. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Po zohlednění plateb od žalovaného činí dluh na jistině částku 10 000 Kč a na dalších úhradách částku 6 400 Kč. 12. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši. Žalovaný skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradil, že by tedy žalovanému závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Protože žalobkyně také prokázala, že nabyla pohledávku za žalovaným platnou smlouvou o postoupení pohledávek, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni zůstatek na dlužné půjčce ze smlouvy [číslo] částku 16 400 Kč (dlužná jistina 10 000 Kč a dlužná část poplatku 6 400 Kč) a dále kapitalizovaný úrok z dlužné půjčky do postoupení pohledávky ve výši 16 348,43 Kč a dále úrok ve výši 7,25 % ročně z částky 16 400 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 16 400 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, a za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 13. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 517 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve