21 C 465/2021-47 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou došlou původně dne [datum] Obvodnímu soudu pro Prahu 1, kterou uvedený soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], postoupil Okresnímu soudu v Liberci, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 4 381,15 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] s pojištěním schopnosti splácet (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky původního věřitele (dále jen„ VOP“), Produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen„ Produktové podmínky“) a Sazebník poplatků. Na základě Smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný byl povinen původnímu věřiteli splácet úvěr formou 72 měsíčních splátek ve výši 1 208,52 Kč, jejíž součástí byla i částka ve výši 99 Kč měsíčně za pojištění schopnosti splácet, s první splátkou splatnou dne 25. 8. 2009. Dále si žalovaný s původním věřitelem sjednali úrok ve výši 16,90 % ročně. Původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky dne 24. 7. 2009. Žalovaný nehradil řádně a včas domluvené splátky a proto původní věřitel přistoupil k odstoupení od smlouvy, a to dopisem ze dne 16. 10. 2015, čímž se stala zbývající část nesplaceného úvěru splatná. Pohledávku ze Smlouvy následně původní věřitel na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2015 postoupil žalobci, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena dopisem ze dne 29. 12. 2015. Žalobce tak nyní nárokuje zaplacení částky 4 381,15 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 3 606,20 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 162,08 Kč z dlužné jistiny ke dni 22. 12. 2015, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni 22. 12. 2015 ve výši 78,87 Kč a dlužnými poplatky ve výši 534 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění ze dne 15. 1. 2016. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřili. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání svým podáním ze dne [datum]. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaný dne [datum] uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na jejímž základě mu poskytl původní věřitel částku ve výši 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet formou 72 měsíčních splátek ve výši 1208,52 Kč. Mezi žalovaným a původním věřitelem byla domluvena roční úrokový sazba ve výši 16,9 %. Žalovaný však řádně nehradil domluvené splátky a dostal se do prodlení se splácením, pročež původní věřitel využil svého práva a odstoupil od smlouvy dopisem ze dne 16. 10. 2015, což učinilo zbylé dlužné splátky úvěru okamžitě splatné. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2015. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, nicméně na výzvu nereagoval. Žalobce tedy nárokuje částku ve výši 4 381,15 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 3 606,20 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 162,08 Kč z dlužné jistiny ke dni 22. 12. 2015, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni 22. 12. 2015 ve výši 78,87 Kč a dlužnými poplatky ve výši 534 Kč. 5. Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podle tohoto ustanovení smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje je vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník je dlužník povinen platit od poskytnutí peněžních prostředků úroky ve sjednané výši. Aktuálně je tato problematika sice upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen„ OZ“). Právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle § 3028 odst. 3 OZ se pak právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti OZ včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. 6. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 7. Na základě výše uvedeného soud shledal, že žalobcem uplatněný nárok je po právu, a proto podané žalobě vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady tvoří 1000 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, 300 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 100 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 252 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 9. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení dlužné jistiny úvěru s příslušenstvím, přičemž žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž soud nemá na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s pouze minimálními odlišnostmi ve skutkových tvrzeních a právní argumentaci oproti dalším žalobním návrhům činěným žalobcem u nadepsaného soudu. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní smlouvy o úvěru, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t. 10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.