21 C 47/2022-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 42 926,15 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen„ VOPD“). Fakturou s [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 12 300,95 Kč, splatné ke dni [datum]. Žalovaná následně na tuto fakturu uhradila částku 2 000 Kč dne [datum]. Žalovaná je tedy v prodlení s úhradou částky 10 300,95 Kč. Dále pak žalobkyně vystavila žalované fakturu s [variabilní symbol] na částku 30 997,70 Kč, kterou žalované vyúčtovala elektřinu odebíranou v období od [datum] do [datum], přičemž faktura byla splatná ke dni [datum]. Žalovaná je tedy dále v prodlení s úhradou částky 30 997,70 Kč. V důsledku prodlení žalované s hrazením plateb za elektřinu, distributor na žádost žalobce odpojil odběrné místo od distribuční soustavy, za což si účtoval částku ve výši 907,50 Kč, přičemž žalobce tuto částku dále nárokoval po žalované, a to fakturou s [variabilní symbol], splatnou dne [datum]. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny a tak jí žalobce zaslal písemnou upomínku s výzvou k úhradě, a to dne [datum], [datum] a [datum], přičemž za každou upomínku dle VOPD účtoval žalované částku 240 Kč. Žalobkyně tak nárokuje po žalované dlužnou částku ve výši 42 926,15 Kč. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se zavázala žalobkyni za dodanou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu, jejíž součástí jsou i distribuční služby. Fakturou [číslo] s [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 12 300,95 Kč, když v této faktuře byli započítány zálohy ve výši 2 000 Kč, splatné ke dni [datum] v celkovém množství 3 094 kWh. Dále žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] na částku 30 997,70 Kč, kterou žalované vyúčtovala elektřinu odebíranou v období od [datum] do [datum] v celkovém množství 6 367 kWh, přičemž faktura byla splatná ke dni [datum]. Žalobkyně následně z důvodu prodlení žalované s hrazením domluvené ceny za odběr elektřiny prostřednictvím distributora odpojila žalovanou od odběrné soustavy, za což si fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum] vyúčtovala částku 907,50 Kč. V důsledku prodlení žalované s platbami jí žalobkyně zaslala písemnou upomínku s výzvou k úhradě, a to dne [datum], [datum] a [datum], přičemž za každou upomínku dle VOPD účtoval žalované částku 240 Kč, celkem tedy 720 Kč. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku ve výši 42 926,15 Kč. 5. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] (tj. faktura [číslo]) vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované, přičemž na tyto faktury nebylo ničeho hrazeno a proto žalobkyně odpojila žalovanou od elektřiny, za což ji následně fakturou vyúčtovala poplatek za odpojení a současně ji zaslala celkem tři upomínky k zaplacení faktur za spotřebovanou elektřinu. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 6. Dle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 9. V daném případě mezi účastníky byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 10. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 896 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 718 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 926,15 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení. 13. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za spotřebu plynu a elektřiny), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a s