22 C 12/2022-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 21 820,40 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen " Smlouva). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou rovněž částku (tzv. souhrnný poplatek) ve výši 12 283 Kč tvořenou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč v sazbě 29 % ročně, odměnou za administrativní činnost 5 652 Kč a poplatku za komfortní splácení 4 127 Kč, a to formou 60 týdenních splátek á 439 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 10.3.2019. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na dlužné jistině 12 540,85 Kč a na dlužném poplatku 9 279,55 Kč. Neuhrazená jistina se pak úročí úrokem 29 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. 2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo s účinností ke dni [datum] k převedení pohledávky na žalobce, společnost [právnická osoba] Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 21 820,40 Kč spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do data postoupení v částce 2 889,27 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z jistiny od [datum] do data postoupení v částce 2 180,54 Kč. 3. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobce, až do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. 4. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo]. Předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 26 283 Kč (půjčených 14 000 Kč a poplatek 12 283 Kč tvořený součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 504 Kč v sazbě 29 % ročně, odměnou za administrativní činnost 5 652 Kč a poplatku za komfortní splácení 4 127 Kč) v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná [datum]. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dále byla žalovanému zaslána Předžalobní upomínka, o čemž svědčí poštovní podací arch. Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena dne [datum], součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. 7. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. 8. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 326 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 820,40 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.