22 C 147/2022-26 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 23 080 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelské půjčce. Žalobce tvrdil, že žalovaná coby podnikatelka přes webové rozhraní [webová adresa] dne [datum] vyplnila registrační formulář a požádala o půjčku. Žalobce použil řádných prostředků garantujících nezaměnitelnou identifikaci osoby žalované, a to přes údaje, které samotná žalovaná uvedla v registraci, kdy se jednalo o osobní údaje, telefonní číslo, email, číslo bankovního účtu, kdy převodem částky 1 Kč z tohoto účtu žalovaná jednoznačně prokázala svou totožnost. Pro další ověření pak zaslala žalobci na email kopii svých osobních dokladů a potvrzení o svém příjmu. Žalobce rovněž posoudil úvěruschopnost žalované nejen z doloženého příjmu, ale i lustrací v dostupných rejstřících, kdy se jednalo zejména výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z obchodního rejstříku apod. Žalobce přijal registraci žalované ve svém informačním systému a aktivoval jí profil s číslem ID [číslo]. Před dokončením registrace měla žalovaná k dispozici pro přečtení VOP (Všeobecné obchodní podmínky), kdy v rámci procesu registrace potvrdila, že se s nimi seznámila a s jejich obsahem souhlasí. Žalovaná následně dne [datum] požádala o půjčku ve výši 10 000 Kč na 30 dnů se smluvním úrokem 2 490 Kč. Půjčka byla žalované poskytnuta bezhotovostním převodem z účtu žalobce č. [bankovní účet] na účet žalované č. [bankovní účet]. Splatnost půjčky byla sjednána na [datum], avšak k tomuto datu žalovaná ani jistinu, ani sjednaný úrok nezaplatila. Žalovaná využila možnosti dle VOP prodloužit si termín trvání půjčky o dalších 30 dní, tj. na [datum] se smluvním úrokem ve výši 2 300 Kč Ani k tomuto datu žalovaná ničeho neuhradila, ke dni [datum] se tak ocitla v prodlení. K tomuto dni dluh žalované činil 12 300 Kč a skládal se z jistiny a sjednaných úroků. Žalobce na základě smluvních podmínek a VOP uplatnil sjednané smluvní úroky z prodlení ve výši 2 % denně po dobu 30 dnů, které vyčíslil na 7 380 Kč. Dle smluvních ujednání se žalovaná k 31. dnu prodlení zavázala žalobci uhradit paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 000 Kč, dle nákladů na sepsání a odeslání výzvy k plnění ve výši 200 Kč za jednu výzvu s tím, že výzva je zasílána dvakrát, a to 31. a 50. den prodlení. Žalovaná ani přes zaslané výzvy ničeho neuhradila. Celková dlužná částka činila 23 080 Kč, k jejímuž zaplacení žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně. Žalovaná v odporu proti platebnímu rozkazu k věci uvedla, že s výší žalované částky nesouhlasí, neboť v žalobě nejsou zohledněny jí provedené platby. Ke svým tvrzením žalovaná ničeho nedoložila. Soud nařídil jednání ve věci na [datum] v [údaj o čase] hodin. Zástupce žalobce se z jednání včas omluvil a souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se z jednání písemně omluvila podáním doručeným soudu dne [datum] v [údaj o čase] hodin a požádala o jeho odročení na jiný termín. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Jednání je možno odročit k žádosti účastníka pouze za předpokladu, že včas požádá z důležitého důvodu o odročení jednání. V daném případě však omluvu žalované doručenou soudu v den jednání v čase 14:17 hodin nelze považovat za včasnou, neboť tato byla doručena až po skončení jednání, které skončilo v 13:15 hodin. Soud tak žádosti žalované o odročení jednání nemohl vyhovět, a proto rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o podnikatelské půjčce [číslo] bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 7.12.2018 prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřena smlouva, na základě které se žalobce zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč se sjednaným pevným poplatkem ve výši 2 490 Kč. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že na účet žalované byla dne [datum] zaslána částka 10 000 Kč. Z výpisu z karty žalované bylo zjištěno, že žalovaná přes webové rozhraní vyplnila údaje o své osobě a vyslovila souhlas se Všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen„ VOP“). Žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem splatit do 30 dní., tj. do [datum]. Žalovaná využila možnosti prodloužení splatnosti půjčky do [datum] za poplatek (úrok) ve výši 2 300 Kč. Pro případ prodlení s vrácením půjčky byly mezi účastníky dohodnuty sankce, a to úroky z prodlení ve výši 2 % denně z dlužné částky po dobu prvních 30 dnů trvání prodlení. Dále byl 31. den prodlení žalobce oprávněn účtovat náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 000 Kč a náklady na sepsání výzvy k úhradě ve výši 200 Kč, a to k 31. dni a rovněž k 50. dni prodlení. Z předžalobní výzvy ze dne 11.5.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v plném rozsahu důvodná. Mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena smlouva o zápůjčce a zápůjčka byla žalované poskytnuta za sjednaný úrok, který představuje pevnou částku (§ 2390, § 2392 odst. 1 o. z.). Předmětná smlouva byla mezi stranami uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o. z.). Žalovaná měla zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátila, popř. že dluh zanikl jiným způsobem (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Z vyjádření samotné žalované má soud za to, že žalovaná nijak nezpochybnila to, že předmětná smlouva o zápůjčce byla mezi stranami uzavřena. Rovněž nezpochybnila ani to, že peněžní prostředky čerpala, avšak své tvrzení o tom, že zaplatila více, než kolik tvrdí žalobce nijak nerozvedla a hlavně neprokázala. Žalovaná se ve smlouvě zavázala rovněž k hrazení poplatků za upomínky a paušálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaná žádné námitky nevznesla, ani netvrdila a neprokázala, že by dlužné poplatky uhradila či tento dluh jinak zanikl. Proto bylo žalobě vyhověno a žalovaná je povinna uhradit žalobci vzniklý dluh tak, jak je rozepsáno shora. Podle § 1968 věta první o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 odst. 2 o. z. stanoví výši úroku z prodlení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Protože mezi účastníky byla sazba úroku z prodlení dohodnuta ve smlouvě, je nárok žalobce i v této části po právu. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobci úrok z prodlení 2 % denně z dlužné částky v kapitalizované výši 7 380 Kč, kdy tento byl požadován za období 30 dnů prodlení, které nastalo ke dni 8.3.2019. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 450 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř..