22 C 367/2021-16 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 11 800 Kč s příslušenstvím, představující nesplněné závazky žalovaného ze smlouvy o zápůjčce. Žalobu pak odůvodňoval tím, že žalovaný s žalobcem uzavřel dne 26.8.2016 smlouvu o půjčce ve výši 17 700 Kč, skládající se z jistiny 10 000 Kč a souhrnného poplatku 7 700 Kč. Půjčka měla být splácena týdenní splátkou 295 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena 2.9.2016 a další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaný ale splácel nepravidelně, když celkem uhradil 5 900 Kč, kterou žalobce vydělil týdenní splátkou 295 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce tak nastala ke dni 20.1.2017 a datum prodlení ke dni 21.1.2017. Žalovaný byl Předžalobní výzvou vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný dlužnou částku žalobci do dnešního dne neuhradil. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Smlouvou o zápůjčce bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 26.8.2016 uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému půjčena částka 10 000 Kč. Souhrnný poplatek v souvislosti s touto zápůjčkou byl dohodnut v částce 7 700 Kč, kdy celkovou částku měl žalovaný zaplatit žalobci v 59 týdenních splátkách ve výši 295 Kč, a to vždy do rukou osoby určené žalobcem. Splatnost první splátky byla dne 2.9.2016. Ve smluvních podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce, a které jsou žalovaným taktéž podepsány, je v bodě článku 4. bodu 2. uvedeno, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, má žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé částky včetně příslušenství. Z přehledu zaplacených částek má soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 5 900 Kč. Dopisem ze dne 23.4.2019 byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku zápůjčky ve výši 11 800 Kč. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.