22 C 608/2019-141 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení 44 768,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 500 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců a žalovaný měl uhradit částku celkem ve výši 23 151 Kč (12 500 Kč jistina a 10 651 Kč sjednané úroky) a měla být žalovaným hrazena v 72 splátkách ve výši 322 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úroková sazba činila 23 % p.a. a RPSN 38,80 % p.a. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně doplňková služba„ PODPORA“ (137 Kč měsíčně). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20.6.2018, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne [datum], kde vyzval žalovaného znovu k úhradě dlužné splátky, zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání této druhé upomínky ve výši 500 Kč. Navíc v této upomínce žalobce upozornil žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobci, tak dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka splatná dne [datum]. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto žalovaným nebylo reagováno, a proto žalobce přistoupil k zesplatnění Smlouvy o úvěru a dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 46 006,94 Kč. Žalobce v zesplatnění svou pohledávku řádně vyčíslil a v žalobě nárokuje po žalovaném zaplacení zbylé části jistiny 12 500 Kč, úroků 10 650,80 Kč, inkasní služby 5 904 Kč, doplňkové služby PODPORA -Podpora – odklad 2 808 Kč, Podpora – nemoc 3 528 Kč, Podpora – práce 3 528 Kč, náklady na upomínání 800 Kč a smluvní pokutu 6 250 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne [datum] se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu. 3. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout částku 12 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 23 151 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 23 151 Kč, s dobou splatnosti 72 měsíců po 322 Kč. Žalobce žalovanému poskytl částku celkem 12 500 Kč, když částka 2 500 Kč byla použita jako poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru dle Smlouvy, částka 6 000 Kč byla žalobcem vyplacena ve prospěch věřitele CFIG za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného a částka 4 000 Kč byla žalobcem vyplacena na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Dle bodu 4.8 Smlouvy se žalovaný zavázal žalobci uhradit účelně vynaložené náklady žalobce na poskytnutí úvěru žalovanému. Žalovaný vyslovil souhlas s tím, aby mu byly tyto náklady odečteny od poskytované jistiny. Žalobce žalovaného v několika případech vyzval k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby (prokázáno upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum]). 4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém vztahu. Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky, přičemž si účastníci již ve Smlouvě ujednali, že část těchto prostředků tj. částka 6 000 Kč bude užita na předchozí závazek žalovaného, částka 4 000 Kč bude zaslána na účet žalovaného a částka 2 500 Kč bude použita na náklady žalobce. Žalobce žalovanému uvedeným způsobem finanční prostředky poskytl. Žalovaný žalobcem poskytnuté prostředky nevrátil ve lhůtě sjednané ve Smlouvě. Žalobce žalovaného k úhradě několikrát písemně vyzýval. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následujícím způsobem. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ustanovení § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Stejně tak shledal soud za oprávněnou žalobcem požadovanou smluvní pokutu ve výši 6 250 Kč, když ustanovení o smluvní pokutě je obsaženo přímo ve Smlouvě (čl. V. bod 5.5.) a její výše není vzhledem k výše poskytnutých prostředků nepřiměřená, nemravná a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou. Splatnost nastala nejpozději doručením předžalobní upomínky. Pokud jde o výši účtovaných poplatků, jde o nadstandardní služby na žádost žalovaného a jejich výše je rovněž přiměřená. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požaduje úroky z prodlení ve výši, jak smluvní 0,1 % denně z částky 15 768 Kč od [datum], tak z částky 19 550 Kč od [datum] do zaplacení ve výši v souladu s nař. vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 407 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 791 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 768,80 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 600 Kč ve výši 2 016 Kč. 9. Pokud žalobce požadoval přiznání odměny a režijního paušálu i za„ Vyjádření ve věci ze dne [datum]“, soud mu tyto nároky nepřiznal, neboť toto podání obsahuje doplnění žalobních tvrzení, které již žalobce uvádí v žalobě. Žalobce tedy mohl tyto skutečnosti uvést již v původní žalobě (byly mu známy); soud jej k doplnění žalobních tvrzení nijak nevyzýval. Přiznat advokátu dvě odměny za sepis žaloby by podle soudu bylo nehospodárné, protože úplnou žalobu mohl podat už napoprvé. 10. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn.