22 C 65/2022-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 80 070,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [příjmení] půjčka [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 13,90 % p.a. a s dalšími poplatky ve výši dle Ceníku. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, banka úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a.s. a původním věřitelem společností [právnická osoba] Po nabytí pohledávky žalobce vyzval žalovaného upomínkou k tomu, aby svůj závazek uhradil. Pohledávka za žalovaným činí na jistině 78 237,08 Kč, kapitalizovaném smluvním úroku 6 524,45 Kč, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 768,03 Kč a poplatcích 1 833 Kč. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o [příjmení] půjčce [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce a Ceník produktů a služeb. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 100 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na jeho účet č. [bankovní účet], což bylo prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit celkem částku ve výši 140 100 Kč, a to 60 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 441 Kč počínaje měsícem následujícím po dni vyhotovení smlouvy, se splatností k 1. dni příslušného kalendářního měsíce. Součástí měsíční splátky je jistina, úrok z úvěru 13,90 % p.a. a pojištění úvěru. Dle smlouvy činí cena upomínky 500 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný naposledy uhradil splátku dne [datum] a dále již nehradil ničeho. S ohledem na to, že žalovaný se od listopadu [rok] dostal do trvalého prodlení s hrazením splátek, předchůdce žalobce využil svého oprávnění a úvěr dopisem ze dne [datum] zesplatnil a vyzval žalovaného k zaplacení zůstatku úvěru včetně příslušenství. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného je patrno, že žalovaný předchůdci žalobce po zesplatnění ničeho neuhradil. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum]. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. 6. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] na společnost žalobce [příjmení] [právnická osoba]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne [datum]. 7. V předmětné věci bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce a ceník produktů a služeb (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 047,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 204 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 80 070,08 Kč sestávající z částky 4 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 920 Kč ve výši 2 923,20 Kč. 9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.