23 C 320/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 24 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 100 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení. 2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že [právnická osoba] (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) na ní postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne 13. 11. 2018 smlouvou úvěru [číslo] ve spojení s dodatkem ke smlouvě [číslo] ze dne 20. 11. 2018 Smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 4 000 Kč, přičemž dlužník se zavázal uhradit celkem částku 4 000 Kč do 13. 12. 2018. Dlužník své povinnosti nesplnil. Následným dodatkem byl žalované straně poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, který se zavázala žalovaná strana vrátit ve stejné částce nejpozději do 13. 12. 2018. Ani toto však nesplnila a dluh nevrátila. Dne 22. 1. 2021 uzavřela žalující strana se žalovanou stranou dohodu o uznání dluhu se splátkovou dohodou. Žalovaná strana uznala svůj dluh co do důvodu a výše 24 100 Kč a zavázala se jej uhradit v 24-ti měsíčních splátkách. Žalovaná strana dluh i přesto neuhradila a proto se žalující strana domáhá jeho úhrady, kdy vedle dlužné částky nárokuje i zákonný úrok z prodlení ode dne 26. 6. 2021 až do zaplacení. Dlužná částka je tvořena jistinou 16 000 Kč, smluvní pokutou 8 000 Kč a poplatkem za odeslání dvou upomínek 100 Kč. 3. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 4. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002). 5. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 6. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. 7. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. 8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 13. 11. 2018 ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaná strana uzavřela s poskytovatelem úvěru smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované straně poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč na 30 dnů, přičemž žalovaná strana měla uhradit celkem částku 4 000 Kč. Úvěr byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. 9. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná strana uzavřela s poskytovatelem úvěru smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované straně poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč na 30 dnů, přičemž žalovaná strana měla uhradit celkem částku 16 000 Kč. Výpisem z účtu ze dne 20. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalované straně byla na účet zaslána částka 12 000 Kč 10. Z obchodních podmínek bylo zjištěno, že pro případ prodlení se zaplacením byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a žalující strana byla oprávněna účtovat i poplatky za odeslání upomínky. 11. Z dopisů ze dne 1. 1. 2019 a 13. 1. 2019 bylo zjištěno, že obsahují upomínku žalovaného. 12. Z Dohody o postoupení pohledávek ze dne 17. 8. 2020 ve spojení s potvrzením o přijetí platby ze dne 1. 9. 2020 bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru postoupil na žalující stranu pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Postoupení pohledávek bylo následně žalované straně oznámeno poskytovatelem úvěru v Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2020, které bylo dle podacího archu odesláno žalované straně dne 9. 9. 2020. 13. Z předložené dohody označené jako„ Splátková dohoda“ uzavřené mezi stranami dne 22. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná strana uznala svůj dluh co do výše 24 100 Kč plynoucí ze smlouvy [číslo]. Tento dluh se žalovaná strana zavázala uhradit v celkem 24 měsíčních splátkách. Pro případ prodlení se splácením byla sjednáno možnost zesplatní dluhu na výzvu věřitele. 14. Z oznámení o Zesplatnění dluhu ze dne 17. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná strana své závazky plynoucí z uzavřené dohody řádně neplnila a proto žalující strana přistoupila k zesplatnění dluhu, kdy žalovanou stranu vyzvala k úhradě celého dluhu nejpozději do 25. 6. 2021. Oznámení o zesplatnění dluhu bylo žalované straně odesláno dle předloženého podacího archu 18. 6. 2021. 15. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 17. 6. 2021 ve spojení s podacím archem z téhož dne má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhu upomenuta advokátem žalující strany. 16. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. 17. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 18. Žalující strana prokázala uzavření smlouvy a poskytnutí peněz dlužníkovi. Dlužník se zavázal peníze vrátit. Bylo na žalované straně, aby prokázala, že k prodlení s vrácením, jak bylo sjednáno, nedošlo, že prostředky vrátila, popř. že dluh jinak zanikl. Žalovaná strana nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení peněz neprokázala. 19. Ze„ smluv o úvěrech“ bylo zjištěno, že dlužníkovi poskytovatel poskytl vždy konkrétní částku, přičemž žalovaná strana se danou částku zavázala vrátit vždy nejpozději do 30 dnů a to bez úroku, či jiného poplatku. Smlouva byla sjednána bez úroku či jiného poplatku. Mezi účastníky byly uzavřeny nepojmenované smlouvy (§ 1746 odst. 2 o.z.), ze kterých byla žalující strana povinna poskytnout žalované straně peněžní prostředky. Žalovaná strana pak byla povinna vrátit žalující straně peněžní prostředky ve sjednané době. Protože žalovaná vrácení peněz neprokázala, soud žalobě vyhověl. 20. Nárok na náhradu účelných nákladů věřitele spojených s prodlením dlužníka v podobě zpoplatněných upomínek lze rovněž sjednat (§ 1746 odst. 2, § 1 odst. 2 o.z., § 122 odst. 1 písm. a) z.s.ú.). Jelikož strany uzavřely celkem dvě smlouvy, přiznal soud žalující straně, jako účelné náklady i celkem dvě zpoplatněné upomínky. 21. Žalující strana dále požadovala zaplacení smluvní pokuty v kapitalizované výši 8 000 Kč. Nárok na smluvní pokutu nachází zákonnou oporu v § 2048 o.z., § 122 odst. 1 písm. c) z.s.ú. Ujednání o smluvní pokutě nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Soud proto žalobkyni přiznal i smluvní pokutu. 22. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 23. Pokud jde o splátkovou dohodu, kterou měl dlužník dluh uznat, vzhledem k tomu, že není uveden přesný důvod vzniku dluhu, ale pouze souhrnná výše, přičemž, jak se podává ze žaloby, zahrnuje jistinu, smluvní pokutu a náklady upomínání, nejedná se o projev uznání, neboť nesplňuje náležitosti uznání dluhu právě pro absenc