24 C 240/2020-50 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovaným byla uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku [číslo] umístěnou v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec], zapsanou u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Svůj žalobní návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastnicí předmětného bytu a právní nástupkyní původní pronajímatelky [anonymizována tři slova], a.s., [IČO], právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] s 1. žalovaným jako nájemcem smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě byla 1. žalovanému předána do užívání předmětná bytová jednotka, uzavřením nájemní smlouvy vznikl společný nájem bytu manželů 1. žalovaného a 2. žalované, která je uvedena v čl. 7 nájemní smlouvy jako osoba spolubydlící, nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] a postupnými dodatky byl prodlužován, naposledy dodatkem [číslo] uzavřeným dne [datum], kterým byl nájem prodloužen na dobu od [datum] do [datum]. Z důvodu skončení nájemního vztahu byl 1. žalovaný dne [datum] vyzván k předání bytu dne, k čemuž nedošlo, poté byli oba žalovaní předžalobní výzvou ze dne 9. 10. 2020 vyzváni k vyklizení a předání bytu ve lhůtě do 20. 10. 2020, přesto žalovaní pokračují v užívání bytu i po skončení sjednané doby nájmu a tento užívají bez platného právního důvodu, domáhá se proto žalobkyně svého práva u soudu. 2. Soud věc projednal dne [datum] v nepřítomnosti 1. žalovaného, který svoji neúčast u jednání omluvil z důvodu nepříznivého [anonymizováno] stavu. 3. Při jednání žalobkyně doplnila, že žalovaným narůstá jejich dluh na nájemném, byť sociální situace žalovaných může být tíživá, není na žalobkyni, aby nahrazovala sociální systém, o pomoc se žalovaní musí obrátit na jiné orgány. 4. 2. žalovaná uvedla, že od [anonymizováno] [rok] nájemné neplatí, platí pouze energie, souhlasí s tím, že nájem bytu ke dni [datum] skončil, nemají tak žádný právní důvod k užívání bytu, je pro ně však těžké byt opustit a sehnat jiné bydlení, a to zejména s ohledem na [anonymizováno] stav 1. žalovaného, museli by také platit kauci, rádi by byt opustili, nemají však kam jít. 5. Výpisem z katastru nemovitostí – informací o jednotce bylo doloženo, že žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. 6. Z nájemní smlouvy datované [datum] má soud za zjištěné, že tuto uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [anonymizováno], a.s. jako pronajímatelka s 1. žalovaným jako nájemcem o nájmu předmětného bytu na dobu určitou od [datum] do [datum]. Podle článku 8 odst. 8.1 smlouvy platí, že smlouva může být měněna či doplňována pouze písemnou dohodou smluvních stran ve formě dodatku ke smlouvě. 2. žalovaná je v článku 7. smlouvy uvedena jako osoba, která v bytě žije s nájemcem – manželka. 7. Dne [datum] žalobkyně a 1. žalovaný uzavřeli dodatek [číslo] k nájemní smlouvě, kterým byla doba nájmu prodloužena na dobu určitou od [datum] do [datum]. 8. Výzvou ze dne 16. 9. 2020 žalobkyně upozorňuje 1. žalovaného na skutečnost, že dnem [datum] skončila doba nájmu sjednaná smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků, oznamuje, že nemá zájem na prodloužení a pokračování nájemního vztahu, a to zejména kvůli špatné platební morálce, a vyzývá žalovaného k předání bytu dne [datum]. Z údajů na doručence vyplývá, že 1. žalovaný písemnost osobně převzal dne 18. 9. 2020. 9. Předžalobní výzvou datovanou 9. 10. 2020 adresovanou každému ze žalovaných samostatně žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalované vyzývá s odkazem na ustanovení § 2285 občanského zákoníku k opuštění, tzv. vyklizení a předání bytu ve lhůtě do [datum] s tím, že po marném uplynutí této lhůty bude podána u příslušného soudu žaloba, současně vyzývá žalované k zaplacení vyčísleného dluhu na nájemném a službách. 10. Z poštovního podacího archu vyplývá, že obě výzvy byly dne 9. 10. 2020 odeslány prostřednictvím České pošty, s. p. oběma žalovaným na adresu [adresa], k dotazu soudu Česká pošta s. p. dne sdělila, že písemnost byla 2. žalované doručena na uvedené adrese dne 12. 10. 2020. 11. Podle ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 12. Podle ustanovení § 745 odst. 1 o. z. uzavře-li za trvání manželství jeden manžel nájemní smlouvu s tím, že v pronajatém prostoru bude bydlet (prostor má sloužit bydlení), vzniká tím samým nájemní právo i druhému manželovi. Právo vzniká účinností nájemní smlouvy. 13. Podle ustanovení § 746 odst. 1 o. z. mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. 14. Podle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 15. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 16. Jde o tzv. reivindikační žalobu, jíž se vlastník věci může domáhat jejího vydání proti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje. U nemovitostí je třeba žalovat o jejich vyklizení, což je odůvodněno potřebou uložit takové plnění, kterému odpovídá zákonem upravený způsob výkonu rozhodnutí (exekuce); tím je u nemovitých věcí jen vyklizení (§ 340 a násl. o. s. ř., § 73 zákona č. 121/2001 Sb., exekuční řád). Žalobní petit musí odpovídat nároku vyplývajícímu z hmotného práva, přičemž judikatura dlouhodobě zastává názor, že ochrany vlastnického práva, jde-li o nemovitost, je třeba se domáhat žalobou na vyklizení nemovitosti, nikoli žalobou na její vydání. 17. V dané věci 1. žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] nájemní smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou, podle ustanovení § 745 odst. 1 o. z. vzniklo společné nájemní právo účinností smlouvy vzniklo i jeho manželce - 2. žalované, byť byla ve smlouvě uvedena jako spolubydlící osoba, doba nájmu byla postupně prodlužována dodatky smlouvy, naposledy dodatkem [číslo] ze dne [datum] na dobu od [datum] do [datum], s ohledem na ustanovení § 746 odst. 1 o. z. oba manželé jsou zavázáni společně a nerozdílně, svědčí proto 2. žalované pasivní věcná legitimace ve věci o vyklizení bytu, tj. je podle hmotného práva nositelkou povinnosti, o niž v řízení jde. 18. Nájem bytu skončil dne [datum] uplynutím doby, na kterou byl sjednán, ke znovuujednání nájmu ve smyslu ustanovení § 2285 o. z. nedošlo, neboť žalobkyně vyzvala 1. žalovaného k předání bytu písemností ze dne 16. 9. 2020 doručenou 1. žalovanému dne 18. 9. 2020, kdy písemnost osobně převzal. Ve vztahu k 2. žalované je výzvou k opuštění bytu předžalobní upomínka ze dne 9. 10. 2020, která byla 2. žalované doručena dne 12. 10. 2020, tj. rovněž v běhu tříměsíční doby po skončení nájmu ve smyslu ustanovení § 2285 o. z. Žalovaní byt po skončení nájmu žalobkyni neodevzdali (§ 2291 o. z.), nadále jej užívají, o čemž nebylo sporu, užívají jej však bez toho, aby jim k tomu svědčil právní důvod, čímž neoprávněně zasahují do vlastnického práva žalobkyně k předmětnému bytu, žalobkyni omezují ve volné dispozici s bytem, která jí jako vlastnici bytu náleží. Je proto důvodná žaloba o vyklizení bytu, která nachází oporu v ustanovení § 1040 odst. 1 o. z., soud žalobě vyhověl a žalovaným uložil povinnost k vyklizení bytu, pojmově zahrnující i předání bytu žalobkyni. 19. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovaným. Tyto náklady činí 12 804,50 Kč a tvoří je 5 000 Kč soudní poplatek, 5 250 Kč odměna advokátky za zastupování žalobkyně podle ustanovení § 7 bod 4 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem dne [datum]) a jeden úkon ve výši jedné poloviny (jednoduchá výzva k plnění) + 1 102,50 Kč 21 % DPH a 1 200 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené čtyři úkony právní služby podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. + 252 Kč 21 % DPH. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s.