26 C 112/2021-16 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným na jeho žádost uzavřel prostřednictvím elektronické komunikace dne 14. 1. 2019 Smlouvu o podnikatelském úvěru, když na základě této smlouvy čerpal žalovaný úvěr do výše 9 000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky žalobce. Žalovaný měl úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 6 300 Kč ve lhůtě do 24. 3. 2019. Žalovaný se ve smlouvě rovněž zavázal k hrazení poplatků za zaslané výzvy k zaplacení účtovaných žalobcem. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky, ale bezvýsledně. V průběhu řízení soud účastníky řízení vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení uvedené výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a rozhodne na základě předložených listinných důkazů. Ani jeden z účastníků se k uvedené výzvě nevyjádřil, proto postupoval soud dle § 115a občanského soudního řádu a ve věci rozhodl bez jejího projednání. Soud učinil v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. toto stručné právní posouzení zjištěného skutkového stavu. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“ či„ o.z.“). Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Součástí Smlouvy se staly i obchodní podmínky žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud tedy vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen ani nezanikl jinak. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení vzniklé žalobci byly tvořeny soudním poplatkem 800 Kč, právním zastoupením advokátem dle § 14b vyhlášky 177/1996Sb. za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč, 3 x režijní paušály po 100 Kč a 21% DPH.