29 C 124/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 932,26 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 700 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši 2 156 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 27 týdenních splátkách po 228 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední platba byla ze strany žalované učiněna dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 2 404,16 Kč a dlužná část poplatku 1 295,84 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 2 404,16 Kč dále úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky, tj. od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Do data postoupení pohledávky bylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno 2 456 Kč. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyně s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 3 700 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 3 700 Kč sestavující se z dlužné jistiny 2 404,16 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 1 295,84 Kč, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 932,26 Kč, a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 3 700 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 4 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala vrátit žalobkyně kromě půjčených 4 000 Kč částku celkem 2 156 Kč v 27 týdenních splátkách po 228 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky. 5. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkem 7 799,16 Kč do [datum] s tím, že byla upozorněna na soudní řízení. Dle podací knihy byla předžalobní upomínka zaslána dne [datum] žalované. 6. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyně a [právnická osoba], kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem 18. 12. 2020 a dle podací knihy bylo žalované zasláno [datum]. 7. Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ust. § 657 a § 658 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), upravující smlouvu o půjčce. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Na daný právní vztah rovněž dopadá z. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Aktuálně je tato problematika upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle § 3028 odst. 3 o. z. se pak právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti občanského zákoníku včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ustanovením § 1879 NOZ postoupena předchůdcem žalobkyně na žalobkyni. 8. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 11. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu [číslo] na základě které žalované poskytla částku 4 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Dle Smlouvy se žalovaná zavázala vrátit předchůdci žalobkyně půjčených 4 000 Kč a dále uhradit celkem 2 156 Kč. Dluh měl být uhrazen v 27 týdenních splátkách ve výši 228 Kč do [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Po zohlednění plateb od žalované činí dluh na jistině částku 2 404,16 Kč a na dalších úhradách částku 1 295,84 Kč. 12. Soud hodnotí ujednání ze smlouvy [číslo] o úroku jako platná ujednání, když jejich výše není ani v souhrnu s ohledem na výši poskytnutých peněz a délku splácení nepřiměřená (nemravná). 13. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši, Žalovaná skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradila, že by tedy žalované závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdila. Protože žalobkyně také prokázala, že nabyla pohledávku za žalovanou platnou smlouvou o postoupení pohledávek, uložil žalované zaplatit žalobkyně zůstatek na dlužné půjčce ze smlouvy [číslo] částku 3 700 Kč (dlužná jistina 2 404,16 Kč a dlužná část poplatku 1 295,84 Kč). 14. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1 970 NOZ nárok i na úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. Uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ze smlouvy [číslo] do postoupení pohledávky ve výši 3 932,26 Kč a dále ve výši 7,25 % ročně z částky 3 700 Kč od [datum] do zaplacení. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”