29 C 191/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 47 249,35 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout peněžní prostředky ve formě úvěru ve výši 61 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok formou 72 pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 1 164,21 Kč, počínaje [datum], když úvěr byl uročen sazbou 11,10 %. Žalovaný ovšem svůj závazek neplnil řádně a včas, a proto žalobce poskytnutý úvěr ke dni [datum] ihned zesplatnil. Žalobou uplatněný nárok nyní představuje dlužnou jistinu úvěru ve výši 45 749,35 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 500 Kč, smluvní úrok kapitalizovaný ke dni splatnosti ve výši 5 438,36 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 1 056,88 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 51 187,71 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Soud má po skutkové stránce za zjištěné, že účastníci dne [datum] uzavřeli Smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na dálku – v rámci aplikace [příjmení] [příjmení], do které se žalovaný přihlásil pomocí svého jedinečného ID čísla a [příjmení] kódu. Na základě předmětné Smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 61 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat již dnem sjednání Smlouvy. Úvěr měl být poskytnut z úvěrového účtu č. [bankovní účet] a měl být vyplacen převodem na běžný bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Sjednaná úroková sazba úvěru činila 11,10 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 11,66 % ročně. Žalovaný měl dle Smlouvy poskytnutý úvěr včetně úroku splatit formou 72 měsíčních splátek ve výši 1 164,21 Kč splatných vždy v 15. den kalendářního měsíce počínaje dnem [datum], s tím, že výše poslední řádné splátky činila 1 272,23 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit, činila 83 931,14 Kč. Dle článku III odst. 11 písm. a) a c) Smlouvy byl žalobce v případě porušení Smlouvy žalovaným prohlásit kterékoli dluhy žalovaného vůči žalobci za ihned splatné, o čemž měl žalobce povinnost žalovaného písemně vyrozumět, a ukončit smluvní vztah. Jak plyne z výpisu z běžného bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet], žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním převodem z úvěrového účtu částku 45 000 Kč. Dle výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] nezaplatil žalovaný ničeho. Ke dni [datum] činil dle výpisu z úvěrového účtu za měsíc říjen [rok] dluh na jistině úvěru částku 45 749,35 Kč, dluh na smluvním úroku částku 5 438,36 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny částku 584,82 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku částku 148,10 Kč a splatné poplatky ve výši 1 500 Kč. Dne [datum] žalobce nezaplacený zbytek úvěru zesplatnil a žalovaného vyzval k zaplacení zbytku úvěru nejpozději do [datum], to vše dopisem ze dne [datum], který žalovanému zaslal doporučení, jak plyne z poštovního podacího archu ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] - právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné Smlouvy o úvěru žalobci do 15 dnů, přičemž dopis byl žalovanému zaslán doporučeně, jak plyne z poštovního podacího archu právního zástupce žalobce. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V dané věci se jedná o spor ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal dohodnutým způsobem vrátit a zaplatit sjednaný úrok (§ 2399 o. z.) Smlouva o úvěru byla sjednána platně a žalobce své závazky vůči žalovanému z ní plynoucí, tj. vyplacení peněžitých prostředků, řádně a včas splnil. Žalovaný však tím, že úvěr nesplatil zcela, porušil jak výše citované ustanovení § 2395 o. z., dle kterého měl žalobce poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok, tak i obsah samotné smlouvy uzavřené mezi účastníky. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal existenci platné smlouvy o úvěru včetně sjednání plateb poplatku za pojištění, jakož splnění svých povinností, které mu ze smlouvy plynuly, bylo na žalovaném, aby v řízení po skutkové stránce tvrdil a prokázal, že svůj závazek řádně a včas splnil, případě že žalobcem tvrzený závazek zanikl jiným způsobem, resp. že vůbec nevznikl. Avšak žalovaný zůstal v řízení nečinný a netvrdil ani neprokazoval ničeho. Proto soud ve výše uvedeném směru vyhověl. 10. Jelikož z předmětné smlouvy o úvěru vznikl platný závazkový vztah, žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, ale neučinil tak žalovaný, a jelikož soud shledal výši pohledávky za oprávněnou, když nebyla žalovaným ani zpochybněna, zavázal soud žalovaného uhradit žalobci žalovanou částku. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o. z.). Jelikož se žalovaný dostal s placením do prodlení, vznikl věřiteli rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1958, § 1968, § 1970 o. z.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 068 Kč Tyto náklady tvoří 1 890 Kč soudní poplatek, 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby à 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby) podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, a za jeden úkon právní služby á 500 Kč (výzva k plnění) podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h), § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 a. t., neboť výzva k plnění zaslaná advokátem žalobce žalovaným neobsahuje skutkový a právní rozbor věci a nesplňuje tak náležitosti předžalobní výzvy k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 900 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 300 Kč za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a režijního paušálu v částce 378 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 12. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný č