29 C 321/2022-11 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud žalované uložil zaplatit mu částku 63 472,64 Kč s úrokem z prodlení z částky 37 098 Kč ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci zaplatit celkem 46 378 Kč, tedy vrátit jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 11 578 Kč a administrativní poplatek ve výši 4 800 Kč, a to v 11 měsíčních splátkách po 3 865 Kč a 12. splátce ve výši 3 863 Kč. Žalovaný však platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce hradil pouze částečně a žalovaný je tak v prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce. Z důvodu prodlení žalovaného žalobce neuhrazenou část jistiny zápůjčky zesplatnil, a to ke dni [datum]. Ve smlouvě si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky pro případ s prodlení s úhradou splátky do zesplatnění dluhu a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení s úhradou dlužné částky po zesplatnění. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradami plateb dle Smlouvy o zápůjčce eviduje žalobce za žalovaným pohledávku v celkové výši 63 472,64 Kč, sestávající se z nesplacené jistiny ve výši 26 220 Kč, obchodních úroků ve výši 8 428 Kč, administrativních poplatků ve výši 1 600 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11 374,64 Kč, smluvních pokut ve výši 15 000 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 850 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci zaplatit celkem 46 378 Kč, tedy vrátit jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. administrativní poplatek ve výši 16 378 Kč, a to v 11 měsíčních splátkách po 3 865 Kč a 12. splátce ve výši 3 863 Kč. Úroková sazba dle smlouvy činila 65 % p. a. Ve smlouvě bylo sjednáno oprávnění žalobce v zesplatnit zbývající dlužnou částku, pokud klient nesplní povinnost uhradit splátku v termínu splatnosti dle splátkového kalendáře a smlouvy, a to ani v dále uvedené lhůtě 30 dnů. Dále bylo sjednáno oprávnění žalobce účtovat žalovanému náklady spojené s vymáháním phledávky. Ve smlouvě si účastníci dále sjednali smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky pro případ s prodlení s úhradou splátky do zesplatnění dluhu a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení s úhradou dlužné částky po zesplatnění. 5. Ze splátkového kalendáře byla zjištěna splatnost jednotlivých splátek, když splátky byli splatné vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje říjnem [rok] a konče zářím [rok]. U 1. až 11. splátky byla stanovena výše 3 865 Kč a u poslední splátky byla stanovena výše 3 863 Kč. 6. Ze Sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut byla zjištěna výše poplatků a smluvních pokut, které byl žalobce oprávněn účtovat žalovanému. 7. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že částka 30 000 Kč byla žalobci převedena na účet dně 13. 9. 2018. 8. Z listiny označené Označení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalobce z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek žalovaného vyzval k úhradě částky 38 449,65 Kč do [datum] s tím, že v opačném případě dojde k zesplatnění zbývající zápůjčky. 9. Z listiny označené Vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalobce eviduje za žalovaným pohledávku v celkové výši 63 472,64 Kč, sestávající se z nesplacené jistiny ve výši 26 220 Kč, obchodních úroků ve výši 8 428 Kč, administrativních poplatků ve výši 1 600 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11 374,64 Kč, smluvních pokut ve výši 15 000 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 850 Kč. 10. Soud věc právně zhodnotil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce, neboť žalobce poskytl žalovanému půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle tohoto ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 11. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 12. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 13. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobkyně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z.. Zápůjčka byl žalovanému poskytnut ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal vrátit spolu s úrokem a administrativním poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách podle splátkového kalendáře. Žalobce eviduje za žalovaným pohledávku v celkové výši 63 472,64 Kč. K zesplatnění dluhu a účtování poplatků došlo v souladu se smlouvou. Žalovaný předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a nic takového netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). 14. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 16 913,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 539 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 63 472,64 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 660 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 660 Kč za písemné podání nebo náv