29 C 393/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku 2 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 700 Kč od 31. 5. 2018 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 988 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč. Žalobce žalobu odůvodnil především tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva“). Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě Smlouvy úvěr ve výši 2 700 Kč bezhotovostním převodem na její účet. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 3 888 Kč, tedy poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 1 188 Kč do 7. 1. 2016. Žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2018. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 7. 2018. Celková hodnota pohledávky se skládá z nesplacené jistiny ve výši 2 700 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 188 Kč, poplatků za prodlení ve výši 1 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] dne 8. 12. 2015 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě právní předchůdce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 2 700 Kč. Uvedenou částku poskytl žalobce žalované převodem na bankovní účet žalované uvedený ve Smlouvě, a to dne 9. 12. 2015. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr splatit do 7. 1. 2016 spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 1 188 Kč. Pro případ prodlení se splacením poskytnutého úvěru se žalovaná zavázala uhradit poplatek za prodlení za každých 60 dnů prodlení ve výši 200 Kč. Dále se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč pro případ, že nesplní povinnost úvěr splatit řádně a včas. Právní předchůdce žalobce postoupil žalobci pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2018. Dopisem ze dne 12. 7. 2018 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Dopisem ze dne 11. 1. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 5. Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Právní předchůdce žalobce se zavázal žalované poskytnout úvěr převodem sjednaných finančních prostředků na účet žalované. Toto žalobce učinil. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr žalobci, spolu s poplatkem za jeho poskytnutí splatit do sjednaného data. Současně si účastníci ujednali pro případ prodlení smluvní pokutu dle § 2048 o. z., dle kterého si mohou smluvní strany ujednat smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které převedl právní předchůdce žalobce na účet žalované částku 2 700 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s úrokem za její poskytnutí ve výši 1 188 Kč, žalovanému do 7. 1. 2016 splatit. Žalovaná však poskytnutý úvěr spolu s úrokem řádně a včas neuhradila. Že by žalovaná celý dluh, popř. větší část, než tvrdil žalobce, uhradila, že by její závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem žalovaná ani netvrdila. Žalovaná porušila ve Smlouvě sjednané podmínky a půjčenou částku s úrokem žalobci nezaplatila. Mezi účastníky byla pro případ porušení smluvené povinnosti, tedy prodlení žalované s platbami, sjednána smluvní pokuta a také poplatek za prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou smluvní povinnost porušila, když sjednanou částku nehradila řádně a včas, je nárok žalobce ohledně smluvní pokuty a poplatku za prodlení oprávněný. 7. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k žalobě nevyjádřila, neunesla břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jejího závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovanou dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 8. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 700 Kč sestávající z částky 200 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby), tj. 400 Kč a z částky 100 Kč (jednoduchá předžalobní výzva) § 14b odst. 1 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %.