13 C 277/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu dne [datum] zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k výše uvedeným nemovitostem s tím, že již nemá zájem být jejich spoluvlastníkem a dohodu s ostatními se jí nepodařilo uzavřít. Jde o rodinný dům a související pozemky, kde reálné dělení nepřipadá v úvahu. Nemovitosti dlouhodobě užívá žalovaný [číslo] s rodinou, kterému by tak mohly být přikázány za náhradu do vlastnictví, případně oběma žalovaným. Pokud pro to nebudou splněny podmínky, sama nemovitosti nechce, proto by měly být prodány ve veřejné dražbě a výtěžek rozdělen podle spoluvlastnických podílů. 2. Žalovaný [číslo] sdělil písemně, že ani on nemá na nabytí nemovitostí zájem, shodně se žalobkyní uvedl, že reálné rozdělení není možné, jakož i to, že jsou dlouhodobě užívány žalovaným [číslo] kterému by tak měly být přikázány. Pokud by o to neměl žalovaný [číslo] zájem, měl by být nařízen prodej, jak navrhuje žalobkyně, a rozdělen výtěžek podle spoluvlastnických podílů. Žalovaný [číslo] uvedl u jednání, že by v domě bydlí a chtěl by zůstat bydlet. Společně s ním v něm žije jeho neteř s dítětem. Po insolvenčním řízení však má problém se získáním úvěru, a nemá si jak jinak opatřit prostředky, sám je nemá. 3. Strany proto ještě zkoušely řešit, zda by skutečně nebylo možné oddělit alespoň část některého z pozemků a vynětí orné půdy ze zemědělského půdního fondu, aby se dala prodat případně stavební parcela a zmenšit stávající pozemek, a zda by se tak daly pokrýt nároky na vypořádání ostatních spoluvlastníků. Rovněž se domluvily na tom, že pokud toto nebude možné, žalovaný [číslo] si bude hledat jiné bydlení, a společně zrealizují prodej, o který by se postarala žalobkyně, tak aby všichni spoluvlastníci dostali podíl v penězích. Žalobkyně následně sdělila, že oddělení není reálné, neboť územní plán vyžaduje stavební pozemky v obci minimálně 3 000 m2, a jiné řešení i přes komunikaci strany nebyly schopné dotáhnout, byť žalovaný [číslo] chtěl podíl odkoupit, nemá ale dost prostředků. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že ve spoluvlastnictví mají zapsány shora uvedené nemovitosti a k datu konání jednání jsou kromě dědického řízení (žalovaná [číslo] původně) beze změny, nikdo se svými podíly nenakládal. Na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] pořízeného v lednu 2022, které předložila žalobkyně, jsou zapsáni jako spoluvlastníci žalobkyně s podílem 1/3, dále pak žalovaný [číslo] s podílem 1/6, žalovaný [číslo] s podílem 1/3 a [celé jméno žalované], [rodné číslo] s podílem 1/6. Z dědického usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum] vyplývá, že po zemřelé [celé jméno žalované] nabyl žalovaný [číslo] podíl na výše uvedených nemovitostech, tj. i on má nyní 1/3. Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné, když v domě je jediný prostor, není tam více bytů ani byt a nebytový prostor, kde by mohli fungovat dva uživatelé v soukromí. Případné oddělení části pozemku rovněž není možné, kdy z elektronicky dostupného územního plánu bylo zjištěno, že stavební pozemky, oddělované ze zeleně, musí mít skutečně výměru alespoň 3 000 m2. 5. Nárok na to, aby soud zrušil a vypořádal spoluvlastnictví, je dán § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, ve spojení s § 1143 o. z., podle kterého platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci, rozhodne na návrh kteréhokoliv z nich soud. Ten je pak povinen současně provést i vypořádání, resp. rozhodnout o způsobu vypořádání. Limitem je, že se tak nesmí stát v nevhodnou dobu či jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Zákonem je dále soud vázán, a to i co stanoveného pořadí způsobů vypořádání. Podle § 1144 o. z. odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Současně platí podle § [číslo] odst. 1, že jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud podle § 1147 o. z. za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný z nich, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. 6. Na nemožnosti reálného rozdělení se účastníci shodli, dům je určen jen pro jednu rodinu, a pozemky s ním souvisí. Tedy nepřipadá v úvahu reálné dělení. Dle názoru soudu necílí ustanovení § 1142 odst. 1 o. z. jen na věc jedinou ve smyslu jednoho kusu, ale i na věci hromadné, tvořené souborem jinak jednotlivých věcí. I tak ale s ohledem na územní plán a výměry pozemků by nepadalo v úvahu dělit alespoň je, resp. oddělovat jejich část. Přikázání pozemků do vlastnictví některému ze spoluvlastníků pak brání to, že žalobkyně a žalovaný [číslo] je do vlastnictví nechtějí, a žalovaný [číslo] nemá prostředky na to, aby je nabyl a ostatním spoluvlastníkům vyplatil vypořádací podíl. 7. V mezidobí, kdy byl poskytnut prostor pro mimosoudní řešení věci, se žalovanému [číslo] nepodařilo získat úvěr či zápůjčku, ani při jednání to neviděl příliš nadějně, přestože se o to ještě chce pokusit. Soud proto rozhodl jediným možným způsobem, kdy při zrušení spoluvlastnictví nařídil prodej nemovitostí, který se provádí ve veřejné dražbě, a kterou se míní i případná dražba soudní v režimu § 348 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Současně v souladu s tím, že žalobkyně a oba žalovaní mají shodné spoluvlastnické podíly, stanovil, že výtěžek dražby bude mezi všechny účastníky rozdělen rovným dílem. Zákon narozdíl od předchozí úpravy již toto výslovně nevyžaduje, rozsudek ale musí být vykonatelným exekučním titulem, a tedy musí i konkrétně stanovovat, jak bude naloženo se získaným výtěžkem dražby. 8. Nicméně ani žalobkyně ani žalovaný [číslo] se nadále nebrání vyplacení, pokud si alespoň dodatečně žalovaný [číslo] zajistí úvěr, nebo společnému prodeji nemovitostí, kde lze očekávat větší výtěžek než ve veřejné dražbě, a jsou připraveni k oběma možným postupům poskytnout žalovanému [číslo] potřebnou součinnost. Žalobkyně navíc již nabídla i na celkové vypořádání se žalovaným [číslo] podstatně menší částku, než o které bylo původně jednáno. Je tedy třeba, aby tyto možnosti žalovaný [číslo] využil, a co nejdříve jednal s bankou konkrétně o tom, že bude vyplacena z úvěru, který by dostal, v prvé řadě exekuce na nemovitostech váznoucí a ostatní spoluvlastníci, aby do zástavy mohly být dány nemovitosti již jen žalovaného a bez zatížení. Takové řešení je reálné, v praxi se vcelku běžně objevuje, a exekuce sama o sobě by neměla tomu bránit, protože po vyplacení ji žalovaný již nebude mít. 9. To, že bylo zahájeno vymáhání pohledávky žalobkyně za užívání celku nemovitostí jen žalovaným [číslo] situaci sice o něco zkomplikovalo, neučinilo však nemožným ani zajistit úvěr ani vypořádání. Pokud žalobkyně chce vše vyřešit komplexně, jde navíc o požadavek ve smyslu zákona, konkrétně § 1148 odst. 1 o. z., kdy současně se zrušením a vypořádáním celého spoluvlastnictví by se měly vyřešit i všechny související vztahy. Nebylo tak zjištěno nic, co by zrušení spoluvlastnictví mělo bránit. [příjmení] k němu došlo co nejdříve, je v zájmu všech účastníků. Je tedy třeba využít i to, že žalobkyně se je ochotna spokojit na onom celkovém vypořádání se sníženou částkou, jednat o její výši s oběma dalšími účastníky a s bankou následně o tom, jak vysoký úvěr by postačoval (a předložit i toto rozhodnutí). Byť tak bude existovat tento rozsudek, k jeho výkonu či realizaci nemusí vůbec dojít, a účastníkům nic nebrání, aby fakticky vyřešili vypořádání a zrušení spoluvlastnictví co nejefektivnějším způsobem pro ně všechny. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve shodě s návrhy, kdy z hlediska zásady úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř., zde není převažující úspěch ani u jednoho z nich. Že je třeba zrušit a vypořádat spoluvlastnictví se shodli všichni, šlo jen o způsob, či spíše realizaci způsobu, který navrhovali všichni shodný, resp. oba v daném pořadí. Nebyl tak důvod přiznat kterémukoliv z nich náhradu nákladů. Jde o řízení, kterého se musí účastnit všichni spoluvlastníci, a z hlediska úspěchu je tak u nich situace až na zcela výjimečné případy srovnatelná, zda se řízení účastní v pozici žalobců nebo žalovaných tak není podstatné.