21 C 116/2023-21 — Okresní soud v Liberci

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit jí částku 26 745 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 965 Kč od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 4 515 Kč, smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 24 965 Kč od [datum] do [datum]. Návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru [číslo], na základě které se zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše 20 000 Kč s možností postupného čerpání. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa]. Žalovaná poskytla žalobkyni identifikační údaje, a následně jejich správnost potvrdila ve smlouvě a tuto odsouhlasila podpisem úvěrové smlouvy, která byla uzavřena elektronicky. Následně se jednoznačně identifikovala prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč na účet žalobkyně z jejího bankovního účtu vedeného na jméno žalované. Žalovaná pak úvěr čerpala v plné výši dne [datum] (v částce 20 000 Kč). Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy byl i Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky, kdy žalovaná si dále zvolila následující služby: služba„ [anonymizována dvě slova]“ za poplatek 100 Kč, služba„ [anonymizováno]“ za poplatek ve výši 165 Kč, informační SMS servis za 0 Kč, poplatek za poskytnutí ve výši 4 800 Kč když úvěr byl splatný dne [datum]. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila 4 800 Kč. V důsledku prodlení žalované pak žalobkyně dále vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 24 965 Kč, a to za dobu 90 dnů prodlení. Celková dlužná pohledávka ve výši 32 811,08 Kč tedy sestává z jistiny ve výši 20 0000 Kč, dále poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč, poplatku za službu„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 0 Kč, službu [anonymizováno] ve výši 165 Kč a informační SMS servis ve výši 0 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 4 515 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 3 331,08 Kč. Poplatky související s vymáháním pohledávky ve výši 4 515 Kč pak sestávají z poplatku za odeslání 27 upomínacích SMS, 34 upomínacích emailů a 7 upomínacích telefonátů po 35 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Prostřednictvím této smlouvy se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala danou částku vrátit žalobkyni do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 4 800 Kč spolu s poplatkem ve výši 165 Kč za sjednanou volitelnou službu„ [anonymizováno]“. Žalovaná o úvěr požádala tím způsobem, že se zaregistrovala na webových stránkách [webová adresa], kde se označila adresou, emailovou adresou, telefonním číslem, rodným číslem a bankovním účtem. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované tak, že byl vyplněn výpis o posouzení úvěruschopnosti. Dne [datum] žalobkyně odeslala částku 20 000 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná však dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila, a to ani částečně. Před podáním žaloby ve věci žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], na kterou žalovaná nereagovala. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr převodem sjednaných finančních prostředků na účet žalované. Toto žalobkyně učinila. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr žalobkyni, spolu s úrokem za jeho poskytnutí, hradit v měsíčních splátkách. Současně si účastníci ujednali pro případ prodlení smluvní pokutu dle § 2048 o. z., dle kterého si mohou smluvní strany ujednat smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku. Žalobkyně jako úvěrující svoji povinnost ze smlouvy o úvěru řádně splnila, když poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná pak měla povinnost tento uhradit ve lhůtě splatnosti včetně poplatku za sjednané služby. Protože žalovaná na úvěr ničeho neuhradila, soud žalobě vyhověl, když žalované vedle dlužné jistiny uložil zaplatit i smluvní pokutu, když tuto soud shledal platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku a dále i náklady účelně vynaložené s vymáháním pohledávky ve výši 4 515 Kč. Jelikož z předmětné smlouvy o úvěru vznikl platný závazkový vztah, žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, ale neučinila tak žalovaná, a jelikož soud shledal výši pohledávky za oprávněnou, když nebyla žalovanou ani zpochybněna, zavázal soud žalovanou uhradit žalobci žalovanou částku. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o. z.). Jelikož se žalovaná dostala s placením do prodlení, vznikl věřiteli rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1958, § 1968, § 1970 o. z.). 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 522 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 070 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 745 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ