21 C 12/2023-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 4. 2022 do zaplacení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu a to až do dne [datum]. Z uzavřené smlouvy plynula žalovanému mj. povinnost vrátit žalobkyni pronajaté zařízení – 2 × set-top box/CA Modu sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizováno] a 2 × přístupovou kartu [číslo] přičemž pro případ nesplnění této povinnosti byla mezi žalobkyní a žalovaným sjednána pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácení set-top boxu, a ve výši 1 500 Kč za nevrácení každé přístupové karty. V souvislosti s ukončením smlouvy ke dni [datum] z důvodu nedodržení smluvních podmínek ze strany žalovaného, byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení ve lhůtě 10 dnů. Svoji povinnost žalovaný porušil, když po ukončení smlouvy dne [datum] na výzvu set-top boxy a přístupové karty nevrátil. Žalovaná částka představuje sjednané pokuty. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dne 4. 4. 2022 k vrácení předmětných technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný ani na základě takového upomenutí před podáním této žaloby své závazky vůči žalobkyni nesplnil, a to ani částečně. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., žalobkyně se k této výzvě taktéž nevyjádřila, ačkoliv výzva byla doručena jejímu zástupci ve smyslu § 32 odst. 3 a § 50b odst. 1 o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 4. Soud při svém rozhodnutí vycházel z následujících listinných důkazů: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu na dobu 24 měsíců. Na základě uvedené smlouvy byla žalovaný zavázán mj. po ukončení smluvního vztahu vrátit zapůjčené [příjmení] zařízení, přičemž ve smlouvě byla pro případ nesplnění uvedeného závazku sjednána sankce ve výši 5 000 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný rovněž přijal i Obchodní podmínky, jejichž součástí byla ujednání týkající se ukončení smlouvy, včetně mechanizmu navázaného na omezení služby, od kterého žalobkyně odvíjela tvrzené datum předčasného ukončení smlouvy. Z uvedeného smluvního ujednání soud dále zjistil, že tato povinnost není v čl. I smlouvy vázána na ukončení předmětné smlouvy, popř. na způsob takového ukončení (prokázáno smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]). Z formuláře o provedení instalace se podává, že technik žalobkyně dne [datum] předal a nainstaloval žalovanému 2x set-top box/CA Modu sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizováno] a 2x přístupovou kartu [číslo]. 5. Ze Zvláštních podmínek soud zjistil, že„ Kartou“ se rozumí zařízení vztahující se k vnitřní jednotce set-top boxu/CA Modulu (smart karta), bez něhož nelze přijímat službu (viz čl. 2 [číslo] Zvláštních podmínek).„ Technickým zařízením“ se rozumí zařízení potřebné k příjmu nebo přístupu k uvedené službě, které je za tímto účelem poskytnuto účastníkovi (set-top box, CA Modul. Není-li uvedeno jinak, rozumí se Technickým zařízením i [příjmení]); (viz čl. 2 [číslo] Zvláštních podmínek).„ [příjmení] zařízením Účastníka“ se rozumí zobrazovací zařízení účastníka, umožňující příjem služby (viz čl. 2 [číslo] Zvláštních podmínek). 6. Ke dni [datum] byla smlouva ukončena a žalovaný byl vyzván k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty dopisem ze dne 4. 4. 2022. V tomto dopise byl žalovaný rovněž vyrozuměn o tom, že vrátí-li poskytnuté Technické zařízení do 10 dnů od doručení této výzvy, nebudou po něm smluvní pokuty nárokovány. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z výzvy k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty do dne 20. 4. 2022. Podle čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV (dále jen Zvláštní podmínky) byl žalovaný povinen vrátit [ulice] zařízení, která mu byla poskytnuta, nejpozději do 10 dnů od data ukončení smlouvy. Zařízení měl vrátit jejich odesláním a doručením na adresu centrálního skladů uvedených ve výzvě - tj. [právnická osoba], [ulice a číslo], [číslo] [obec] – [část obce] (prokázáno výzvou k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 4. 4. 2022). Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dosud uvedená zařízení žalobkyni vrátil. 7. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které byla žalovanému pronajata čtyři technická zařízení a to v podobě 2 set-top boxů a 2 přístupových karet. Tato zařízení však žalovaný nevrátil, přičemž žalovanému žalobkyně naúčtovala čtyři smluvní pokuty, a to ve výši 2 × 5 000 Kč a 2 × 1 500 Kč, tj. celkem 13 000 Kč, přičemž tyto pokuty žalovaný do dnešního dne nezaplatil. 8. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že mezi účastníky byla uzavřena tzv. inominátní smlouva dle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Nárok žalobkyně nachází oporu v ustanovení § 2048 o. z., dle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V tomto případě žalovaná porušila svou povinnost vrátit při ukončení smlouvy pronajatá zařízení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni smluvní pokutu uhradil, že jeho povinnost k úhradě pokuty nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 9. Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Dle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. 11. V tomto případě žalovaný porušil svou povinnost vrátit při ukončení smlouvy pronajatá zařízení, a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty. Žalobkyně v řízení prokázala jak existenci pohledávky, tak i její výši, a vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by smluvní pokuty uhradil, že jeho povinnost k úhradě nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu smluvní pokuty za oprávněný, a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 12. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle §