ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2023:21.C.199.2023.1 Datum: 2023-08-31 Předmět: o zaplacení částky 21 162 Kč s přísl. Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 21 162 Kč s přísl.. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
1. Návrhem se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit jí částku 19 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 650 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 625 Kč a dále pak částku 1 512 Kč. Návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru [číslo], na základě které se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 16 800 Kč s možností postupného čerpání. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa]. Žalovaný poskytl žalobkyni identifikační údaje, a následně jejich správnost potvrdil ve smlouvě a tuto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy, která byla uzavřena elektronicky. Následně se jednoznačně identifikoval prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč na účet žalobkyně z jeho bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného. Žalovaný pak úvěr čerpal v rámci výběrů dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (v celkové částce 16 800 Kč). Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy byl i Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky, kdy žalovaný si dále zvolil následující služby: služba„ klidné spaní“ za poplatek 440 Kč, když úvěr byl splatný dne 31. 12. 2021, neb požádal 15x o odložení splatnosti úvěru. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil 0 Kč. V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 16. 800 Kč, a to za dobu 90 dnů prodlení, tj. ve výši 1 512 Kč. Celková dlužná pohledávka ve výši 22 275 Kč tedy sestává z jistiny ve výši 16 800 Kč, dále poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 410 Kč, poplatku za službu„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 440 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 2 625 Kč. Poplatky související s vymáháním pohledávky ve výši 2 625 Kč pak sestávají z poplatku za odeslání 18 upomínacích SMS, 40 upomínacích emailů a 12 upomínacích telefonátů po 35 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.
3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Prostřednictvím této smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 800 Kč a žalovaný se zavázal danou částku vrátit žalobkyni do 3. 2. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 4 040 Kč spolu s poplatkem za [anonymizována dvě slova] ve výši 110 Kč. Žalovaný o úvěr požádal tím způsobem, že se zaregistroval na webových stránkách [webová adresa], kde se označil adresou, emailovou adresou, telefonním číslem, rodným číslem a bankovním účtem. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že byl vyplněn výpis o posouzení úvěruschopnosti. Dle přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli dne [datum] žalobkyně odeslala částku 5 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Dne [datum] žalobkyně odeslala částku 2 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Dne [datum] žalobkyně odeslala částku 2 200 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Dne [datum] žalobkyně odeslala částku 2 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Dne [datum] žalobkyně odeslala částku 2 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] a konečně dne [datum] žalobkyně odeslala částku 1 400 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, a to ani částečně. Před podáním žaloby ve věci žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 25. 8. 2022, na kterou žalovaný nereagoval. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr převodem sjednaných finančních prostředků na účet žalovaného. Toto žalobkyně učinila. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni, spolu s úrokem za jeho poskytnutí, hradit v měsíčních splátkách. Současně si účastníci ujednali pro případ prodlení smluvní pokutu dle § 2048 o. z., dle kterého si mohou smluvní strany ujednat smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
6. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku. Žalobkyně jako úvěrující svoji povinnost ze smlouvy o úvěru řádně splnila, když poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 800 Kč. Žalovaný pak měl povinnost tento uhradit ve lhůtě splatnosti včetně poplatku za sjednané služby. Protože žalovaný na úvěr ničeho neuhradil, soud žalobě vyhověl, když žalovanému vedle dlužné jistiny uložil zaplatit i smluvní pokutu, když tuto soud shledal platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku a dále i náklady účelně vynaložené s vymáháním pohledávky ve výši 2 625 Kč. Jelikož z předmětné smlouvy o úvěru vznikl platný závazkový vztah, žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, ale neučinil tak žalovaný, a jelikož soud shledal výši pohledávky za oprávněnou, když nebyla žalovaným ani zpochybněna, zavázal soud žalovaného uhradit žalobkyni žalovanou částku. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o. z.). Jelikož se žalovaný dostal s placením do prodlení, vznikl věřiteli rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1958, § 1968, § 1970 o. z.).
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 299 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 847 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 162 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
9. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.