22 C 259/2023-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 20 140 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum]. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný úvěr do výše 20 000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobce, na něž smlouva odkazovala. Žalovaný měl úvěr vrátit formou 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 252,87 Kč splatných vždy 26. dni příslušeného měsíce spolu se smluvním úrokem 25 103,32 Kč Celkem se žalovaný zavázal uhradit 45 103,32 Kč do 26.10.2025 (splatnost poslední splátky). Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, byl proto upomínán. Částka paušální náhrady na upomínání byla sjednána na 50 Kč za každou jednotlivou upomínku. Předchůdce žalobce proto využil svého smluvního oprávnění a žalovanému zaslal Předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou žalovaného informoval, že úvěr by ke dni 26.2.2023 zesplatněn. Pro případ porušení povinnosti se splacením, byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 15.3.2023. Dlužnou částku ke dni postoupení tvoří jistina 20 000 Kč, nesplacené příslušenství – úrok 4 161 Kč, náklady na upomínání celkem ve výši 150 Kč a smluvní pokuta ve výši 215 Kč (vyčísleno za období od 27.2.2023 do 6.3.2023 z dlužné jistiny). Žalobce požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení z částky dlužné jistiny do zaplacení, když za období od 27.2.2023 do 5.3.2023 jej kapitalizoval na částku 57,53 Kč. Dále žalobce požaduje náhradu nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 482 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 26.6.2023. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník. Podle této smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne [datum] převodem na účet žalovaného částku 20 000 Kč, což bylo zjištěno z výpisu z účtu žalobce. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit částku celkem ve výši 45 103,32 Kč formou 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 252,87 Kč splatných vždy 26. dni příslušeného měsíce spolu se smluvním úrokem 25 103,32 Kč Poslední splátka byla splatná 26.10.2025. Dle sazebníku činí cena upomínky 50 Kč a smluvní pokuta za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil, byl proto upomínán dopisy ze dne 27.12.2022, 26.1.2023 a 15.3.2023. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 26.6.2023 O odeslání upomínky žalovanému dne 28.6.2023 svědčí poštovní podací arch. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. 6. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 7. Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). 8. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 278 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 826 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 140 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.