22 C 63/2023-28 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci částku 16 478,06 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o úvěrovém rámci [číslo] ze dne [datum] na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec 20 000 Kč. Nedílnou součást tvořily Úvěrové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaný úvěr čerpal tak, že první část úvěrového rámce ve výši 17 448 Kč byla převedena na účet prodejce a zbývající část úvěrového rámce byla čerpána prostřednictvím kreditní karty po její aktivaci. K aktivaci kreditní karty došlo dne [datum] výběrem částky 2 000 Kč z bankomatu. Žalovaný se zavázal splácet řádně a včas částku vyčerpanou z úvěrového rámce formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené v Sazebníku, a to vždy ke každém 14. kalendářnímu dni měsíce. Úroky a poplatky byly součástí měsíční splátky a byly splatné společně se splátkou. Žalovaný se zavázal započít s hrazením splátky ve vztahu ke každému čerpání od 14. dne měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němž došlo na straně žalobce k zúčtování transakce uskutečněného čerpání peněžních prostředků žalovaným z úvěrového rámce. Výše měsíční splátky byla stanovena na základě výše zůstatku revolvingového úvěru k okamžiku posledního čerpání peněžních prostředků z revolvingového úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a porušil tím tak smluvní povinnosti, využil žalobce svého práva a čerpání úvěru pozastavil. Následně se žalovaný i přes písemné a telefonické upomínání žalobce dostal do prodlení s úhradou pěti měsíčních splátek (splátka splatná [datum], splátka splatná dne [datum], splátka splatná dne [datum], splátka splatná dne [datum], splátka splatná dne [datum]), čímž došlo k zesplatnění veškerých závazků žalovaného vůči žalobci vyplývajících ze Smlouvy. V takovém případě je žalovaný povinen uhradit zejména veškeré dlužné splátky do dne předčasné splatnosti závazků (ztráta výhody splátek), jakož i další nároky vyplývající ze Smlouvy, OP, Sazebníku včetně nesplacené jistiny úvěru. Dopisem – Zesplanění pohledávky ze dne 22.6.2020 byl žalovaný ze strany žalobce vyzván k úhradě celkové dlužné částky 16 601,38 Kč, která se skládala z dlužných splátek splatných do dne předčasné splatnosti včetně smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů ve výši 9 483,06 Kč (dlužné splátky činily 8 617,32 Kč, poplatek za odeslanou upomínku 150 Kč za jednu odeslanou upomínku, zákonný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 123,32 Kč a smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátek byla ve výši 592,42 Kč, sankční platby při předčasné splatnosti úvěru ve výši 200 Kč a nesplacené části jistiny ve výši 6 918,32 Kč). Žalovanému byla dne 6.1.2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalovaným a žalobcem došlo dne [datum] k uzavření Úvěrové smlouvy [číslo] na základě které byl žalovanému v souladu s Úvěrovými podmínkami žalobce poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky prostřednictvím úvěrové karty poskytnuté žalobcem do stanovené výše. Úvěr byl čerpán platbou obchodníkovi [anonymizována dvě slova] ve výši 17 448 Kč dne [datum], což je zřejmé z výpisu z úvěrového účtu. Zbylou část úvěrového rámce žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty, kterou aktivoval dne [datum] výběrem částky 2 000 Kč z bankomatu., o čemž svědčí„ přehled plateb“ vystavený žalobcem. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky splácet pravidelnou měsíční splátkou ve výši stanovené v Sazebníku, a to vždy ke každém 14. kalendářnímu dni měsíce. Výše měsíční splátky byla stanovena na základě výše zůstatku revolvingového úvěru k okamžiku posledního čerpání peněžních prostředků z revolvingového úvěru. Součástí splátky byly úroky z úvěru a poplatky (poplatek za vedení úvěrového účtu 50 Kč měsíčně, dále jednotlivé služby dle Sazebníku. Z jednotlivých výpisů z úvěrového účtu a„ přehledu plateb“ bylo zjištěno, jaké částky byly žalovaným čerpány v dalším období, rovněž také průběh splácení, účtované úroky, poplatky. Žalobce svůj tedy závazek splnil, když žalovanému umožnil čerpat úvěr do výše povoleného limitu. Žalovaný však svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas neplnil, což bylo prokázáno výpisy a přehledem. Pro případ prodlení s úhradou splátek si žalobce s žalovaným sjednali, že žalobce je oprávněn Smlouvu vypovědět a úvěr zesplatnit. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky. Protože žalovaný úvěr čerpal, ale řádně nesplácel (do prodlení se dostal s úhradou pěti měsíčních splátek splatných [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), a to ani po upomínkách před zesplatněním ze dne 20.12.2019, 20.1.2020 a 20.4.2020 žalobce dopisem ze dne 22.6.2020 úvěr zesplatnil ke dni 22.6.2020 a vyčíslil celkovou dlužnou částku ve výši 16 601,38 Kč (včetně poplatků). Současně žalobce vyzval žalovaného k neprodlené úhradě celého zůstatku úvěru do 20 dní od vystavení výzvy. Z výpisu bylo zjištěno, že žalovaný po výzvě žalobce nehradil na svůj dluh ničeho. Žalovaný nic nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne 6.1.2021 zaslané právním zástupcem žalobce dne 6.1.2021, o čemž svědčí poštovní podací arch. 5. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“ či„ o.z.“). Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je ujednání o závazku úvěrujícího poskytnout peněžní prostředky úvěrovanému a povinnost úvěrovaného poskytnutou částku vrátit a zaplatit úrok. Žalobce a žalovaný se tedy v projednávané věci dohodli, že žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci úrok za čerpání úvěru, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě a úvěrových podmínkách žalobce, na něž smlouva výslovně odkazovala. Žalobce a žalovaný se dále dohodli, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši a dále že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit smluvní pokutu. Žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty, ale nevrátil je, a proto bylo žalobě vyhověno. Strany sjednaly sazbu úroku. Pokud jde o ujednání o úročení úvěru, soud neshledal úrokovou sazbu jako nepřiměřenou. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o.z.). 6. Jelikož se žalovaný dostal s placením do prodlení, vznikl věřiteli rovněž nárok na úrok z prodlení. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 odst. 2 občanského zákoníku stanoví výši úroku z prodlení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobci proto byl přiznán zákonný úrok z prodlení dle výše uvedeného nařízení vlády. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 478,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 8. Soud aplikoval §