23 C 167/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení byly nároky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) a žalující stranou (dále jen dodavatel), na jejímž základě byla dlužníkovi dodávána energetická komodita do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Za období od [datum] do [datum] vyúčtoval dodavatel odebranou komoditu v částce 13 577,08 Kč ve faktuře [číslo]. 2. Předmětem řízení byly dále učiněny nároky ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) a žalující stranou (dále jen dodavatel), na jejímž základě byla dlužníkovi dodávána energetická komodita do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Za období od [datum] do [datum] vyúčtoval dodavatel odebranou komoditu v částce 35 366,22 Kč ve faktuře [číslo]. Za navazující období od [datum] do [datum] vyúčtoval dodavatel následně částku 467,91 Kč, a to fakturou [číslo]. 3. Ze strany žalované strany nebyla žádná z vyúčtovaných částek uhrazena, a proto jsou učiněny předmětem tohoto řízení společně s úrokem z prodlení. 4. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 5. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002). 6. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 7. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. 8. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. 9. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno tvrzení žalující strany, že s žalovanou stranou uzavřela tvrzenou smlouvu pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec], jakož i co bylo jejím obsahem, jak je uváděno v žalobě. 10. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno tvrzení žalující strany, že s žalovanou stranou uzavřela tvrzenou smlouvu pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec], jakož i co bylo jejím obsahem, jak je uváděno v žalobě. 11. Součástí smluvní dokumentace byly i obchodní podmínky a ceník, na které obě smlouvy odkazovaly 12. Fakturou [číslo] včetně přílohy, bylo doloženo vyúčtování elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 13 577,08 Kč, se splatností dne 28. 6. 2022. 13. Fakturou [číslo] včetně přílohy, bylo doloženo vyúčtování plynu za období od [datum] do [datum] ve výši 35 366,22 Kč, se splatností dne 26. 5. 2022. 14. Fakturou [číslo] včetně přílohy, bylo doloženo vyúčtování plynu za období od [datum] do [datum] ve výši 467,91 Kč, se splatností dne 13. 7. 2022. 15. Předžalobní výzvou právního zástupce žalující strany ze dne 24. 1. 2023, ve spojení s podacím lístkem z totožného dne, bylo zjištěno, že žalovaná strana byla vyzvána k úhradě dlužných částek. 16. Mezi stranami smlouvy došlo k sjednání smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, obě vždy s cenou sjednanou podle ceníku uvedeného v každé smlouvě za dodanou komoditu a související služby (§ 50 a § 72 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Na základě uzavření těchto smluv se pro strany staly závazné i obchodní podmínky, na které každá odkazuje (§ 1751 odst. 1 o.z.). Dodavatel energie plnil – dodával energii a poskytoval spojené služby. Na základě toho provedl vždy vyúčtování za poskytnuté plnění, v němž uvedl cenu a termín splatnosti ceny, avšak žalovaná strana vyúčtované ceny nezaplatila. Za dodanou energii, na kterou se právně pohlíží jako na věc hmotnou, zuživatelnou, je zákazník povinen zaplatit (§ 2079 odst. 1, § 497, § 500 o.z.). 17. Pokud jde o žalovanou částku, leží na žalované straně břemeno tvrzení ohledně zpochybnění tvrzení žalující strany, že každé vyúčtování obdržela, zpochybnění správnosti každého vyúčtování a břemeno důkazní, že platební povinnost vždy splnila, či dluh jinak zanikl. Žalovaná strana nic takového v řízení netvrdila ani neprokazovala. 18. Protože žalovaná strana za dodané energie nezaplatila, bylo jí uloženo dlužné částky zaplatit. 19. Žalující straně náleží také úrok z prodlení (§ 1958 odst. 1, § 1970 o.z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky k dni okamžiku prodlení. 20. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně. 22. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT, a tedy částka 500 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). 23. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde o výrazové a jazykové obraty, skutková vylíčení i právní argumentaci, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že návrhy podávané žalující stranou v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o dodávce energetické komodity mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření, případně jinak konkretizovat pohledávku. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Žaloba odpovídá vymezení tzv. formulářové žaloby tak, jak ji definoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 29