29 C 161/2023-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 95 741 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně tvrdila, že mezi původním věřitelem žalované společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o povoleném debetu [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byl žalované ze strany původního věřitele poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 96 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžité prostředky spolu se sjednaným ročním úrokem ve výši 21,90 % a současně uhradit poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru podle smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná byla oprávněná průběžně čerpat povolený debet a také byla oprávněna kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Každou platební transakci ve prospěch Běžného účtu se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. Dle ustanovení obchodních podmínek bylo sjednáno, že pro případ že se klient dostane do prodlení s plněním povinností ustanovených smlouvou, popř. podmínkami, je banka oprávněná připisovat úroky, poplatky, pojistné náklady, jakož i veškeré další výlohy banky související s poskytnutým úvěrem k jistině. Dlužní částka pozůstává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 95 741 Kč a dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 12 053,23 Kč, který tvoří částky naúčtovaného smluvního úroku ve výši 34 942,10 Kč a v období od [datum] do [datum], které byly poníženy o část splátek, započtených na tento úrok, a to ve výši 22 888,87 Kč. Aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a. s . a původním věřitelem žalované společností [právnická osoba] a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s. Žalobkyně tvrdila, že žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovanou soud vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřila k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. do tzv. fikcí doručení nastalou dne [datum] (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud učinil následující skutková zjištění. Původní věřitel se žalovanou dne [datum] uzavřeli Smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě původní věřitel pro žalovanou vedl bankovní účet č. [bankovní účet]. 5. Původní věřitel dne [datum] akceptoval žádost žalované o poskytnutí povoleného debetu. Výše poskytnutého povoleného debetu činila 96 000 Kč. Z vyčerpané části poskytnutého úvěru měla pak žalovaná hradit každý měsíc úrok ve výši stanovené prostřednictvím sazby úrokové sazby určené uzavřenou Smlouvou o Povoleném debetu, a to 21,9 % p.a. Součástí Smlouvy o Povoleném debetu na běžném účtu byl také Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby a Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Dle výpisu z povoleného debetu činila výše jistiny 95 741 Kč. Původní věřitel přistoupil z důvodu porušování ustanovení Úvěrové dokumentace ze strany žalované, spočívající v neplnění jejího splatného peněžitého dluhu řádně a včas dle podmínek Úvěrové dokumentace, k opatření dle Úvěrové dokumentace a prohlásila dluh, tj. vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků, ke dni [datum] za okamžitě splatné. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 9. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud věc na základě zjištěného skutkového stavu po právní stránce posoudil následovně. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána doloženými smlouvami o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a [právnická osoba] a.s., na jejímž základě původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou včetně příslušenství uvedené společnosti, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena (§ [číslo], § 1880 a § 1882 odst. 1 o. z.) a smlouvou o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a. s. a žalobkyní, což bylo žalované taky oznámeno. Původní věřitel se žalovanou mezi sebou sjednali smlouvu o účtu, a následně byl ze strany původního věřitele akceptována žádost žalované na poskytnutí povoleného debetu. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byly nároky plynoucí z poskytnutého povoleného debetu, resp. kontokorentního úvěru, soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, upravujících smlouvu o úvěru a podmínky jejího uzavření. Ve Smlouvě byl ujednán též způsob a doba vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve smyslu § 2399 odst. 1 o. z. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o účtu, jejíž součástí bylo též ujednání o poskytnutí kontokorentního úvěru ke zřizovanému bankovnímu účtu, jakož i poskytnutí úvěru žalované, která měla poskytnuté peněžní prostředky v ujednané lhůtě vrátit. 14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nesplnila svůj peněžitý závazek řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalované je pak zcela po právu požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Na základě výše uvedeného soud shledal, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu, a proto podané žalobě vyhověl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 851,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 830 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 95 741 Kč sestávající z částky 4 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 940 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 720 Kč ve výši 3 301,20 Kč.