29 C 330/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 761 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o dodávce elektřiny [číslo] na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese generála [adresa], EAN [číslo] s datem zahájení dodávky dne [datum]. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] na částku 10 461 Kč, splatnou ke dni [datum]. Žalovaná nesplnila své povinnosti a neuhradila dohodnutou platbu za dodanou elektřinu. Žalobkyně proto následně zaslala žalované upomínky. Upomínky byly vystaveny ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Za odeslání upomínek vyúčtovala poplatek po 100 Kč, dle čl. IV Obchodních podmínek dodávky (OPD). Smlouva byla ukončena dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak do dnešního dne nebylo ze strany žalované ničeho uhrazeno. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu, převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], EAN [číslo]. Žalovaná se zavázala žalobkyni za dodané služby zaplatit sjednanou cenu, případně cenu regulovanou. Strany si taktéž sjednaly, že za každou jednotlivou upomínku k zaplacení nebo jinou výzvu ke splnění povinnosti činí částku 100 Kč (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ve spojení s produktovými podmínkami, předsmluvními informacemi pro zákazníky – spotřebitele a žádostí o připojení elektrického zařízení). Fakturou [číslo] na částku 10 461 Kč splatnou dne [datum] vyúčtovala žalobkyně cenu sdružených služeb dodávky elektřiny poskytnutých žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] (množství odebrané elektřiny 1 102 kWh a poskytnuté distribuční služby) s ohledem na zaplacené zálohy v částce 0 Kč (prokázáno fakturou [číslo]). Žalobkyně před podáním žalobního návrhu zaslala žalované předžalobní upomínku (prokázáno předžalobní upomínkou ze 5. 11. 2021 a listinou nazvanou jako„ potvrzení o podání“ a v ní obsažené tabulce včetně podacího čísla [anonymizováno]). Žalobkyně zaslala žalované postupně 3 upomínky. Přičemž za každou odeslanou upomínku náleží žalobkyni poplatek 100 Kč za její vyhotovení a odeslání. 5. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že žalobkyně dne 20 [anonymizováno] 2018 uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu sjednanou. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované, ta ji však neuhradila. Před zasláním konečné faktury byla žalovaná opakované upomínána a vyzývána k zaplacení dlužné částky a to upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum]. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu a související distribuční služby do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodané služby zaplatit sjednanou cenu, resp. cenu regulovanou. Žalobkyně svou povinnost splnila a dodanou elektřinu a související služby řádně vyúčtovala. Žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by uvedené nedoplatky z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny žalobkyni řádně a včas uhradila, že její povinnost k úhradě těchto nedoplatků nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. 9. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě vymáhané částky nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok na úroky z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 761 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení. 11. Žalobkyně se v dané věci domáhala zaplacení dlužné ceny dodávky elektřiny a souvisejících distribučních služeb. Žalobkyně, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalované, konkrétní smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, časového období, za nějž je nárok uplatněn, spolu s uvedením údajů o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t. 12. Soud dále dodává, že uvedení rozhodných skutečností v žalobě je zákonnou povinností žalobkyně (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). V opačném případě by skutek, který je předmětem soudního řízení, nebyl řádně individualizován. Žaloba by byla věcně neprojednatelná. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem soud považuje popsané žaloby za skutkově i právně jednoduché, pročež nesdílí názor žalobkyně, že se nejedná o ustálený vzor (formulářovou žalobu). 13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.