29 C 436/2022-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku 15 494 Kč. Žalobu odůvodnila především tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen " Smlouva). Ve Smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně svou povinnost splnila a finanční prostředky ve výši 20 000 Kč žalovanému poskytla převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal k pravidelnému splácení poskytnutého úvěru spolu s úrokem v celkové výši 29 184 Kč, a to v 24 - ti pravidelných měsíčních splátkách po 1 216 Kč. První splátka byla dohodnuta na den [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a z toho důvodu žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Dlužná částka 15 494 Kč představuje smluvní pokutu. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstala nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalobkyně se zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté prostředky, spolu s ujednanými úroky, splatit. Celkem se žalovaný zavázal žalobkyni splatit částku 29 184 Kč. Mezi účastníky bylo ujednáno, že žalovaný uvedené splatí v 24 - ti měsíčních splátkách po 1 216 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne [datum] a poslední [datum] RPSN bylo sjednáno ve výši 35,2 % (prokázáno ze smlouvy o úvěru [číslo]). Pro případ porušení Smlouvy si účastníci ujednali smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se dostane žalovaný do prodlení se zaplacením měsíční splátky. Dále si ujednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení (prokázáno ze smlouvy o úvěru [číslo]). Žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného uvedený ve Smlouvě částku 20 000 Kč (zjištěno z potvrzení o provedení transakce). Žalovanému bylo oznámeno, že došlo ke zesplatnění celého úvěr dne [datum] a byl vyzván k úhradě dlužné částky (zjištěno z dopisu ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky dopisy ze dne [datum], [datum]. Součástí Smlouvy bylo ujednání o povinnosti uhradit žalobkyni za každou odeslanou písemnou upomínku 100 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru). 5. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté prostředky spolu s úroky žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 216 Kč. Žalovaný však nesplácel řádně a včas. 6. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr převodem sjednaných finančních prostředků na účet žalovaného. Toto žalobkyně učinila. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni, spolu s úrokem za jeho poskytnutí, hradit v měsíčních splátkách. Současně si účastníci ujednali pro případ prodlení smluvní pokutu dle § 2048 o. z., dle kterého si mohou smluvní strany ujednat smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. Žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na základě, které ji poskytla částku 20 000 Kč. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu s úrokem za jeho poskytnutí ve výši celkem 29 184 Kč. Žalovaný se zavázal uvedené uhradit pravidelnými měsíčními splátkami (25) po 1 216 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, když se dostal do prodlení s úhradou několika splátek. Že by žalovaný celý dluh, popř. větší část, než tvrdil žalobkyně, uhradil, že by její závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem žalovaný ani netvrdil. Žalovaný porušil ve Smlouvě sjednané podmínky a půjčenou částku s úrokem žalobkyni nezaplatil. 9. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši, včetně aktivní legitimace. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neuvedla na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou co do důvodnosti i výše smluvní pokuty za prodlení, zavázal žalovaného uhradit pohledávky žalobce. 10. Jelikož z předmětné smlouvy o úvěru vznikl platný závazkový vztah, žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, ale neučinil tak žalovaný, a jelikož soud shledal výši pohledávky za oprávněnou, když nebyla žalovaným ani zpochybněna, zavázal soud žalovaného uhradit žalobci žalovanou částku. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o. z.). Jelikož se žalovaný dostal s placením do prodlení, vznikl věřiteli rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1958, § 1968, § 1970 o. z.). 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 494 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 12. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění. 13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1