90 C 127/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 30 276,54 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“) se žalovanou dne [datum] uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] přičemž přílohu 1 tvořil předpis splátek. Původní věřitel na základě předmětné smlouvy o úvěru poskytl žalované 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a společně s tím zaplatit příslušenství úvěru za dobu trvání úvěru v celkové výši 25 776 spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, to vše formou 14 měsíčních splátek po 3 984 Kč splatných vždy k měsíčnímu výročí data uzavření smlouvy, přičemž splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 30. 1. 2022 Celkem měla žalovaná původnímu věřiteli zaplatit 55 776 Kč. Na svůj dluh žalovaná zaplatila toliko 7 999,99 Kč (tj. 2 splátky), z nichž alokoval původní věřitel na jistinu 3 989,23 Kč a na příslušenství 4 010,76 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žádá žalobkyně z dlužné jistiny 26 010,77 Kč za období od 31. 1. 2022 do 14. 7. 2022 ve výši 4 265,77 Kč. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovanou postoupil na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ve znění dodatků a ve spojení s Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 žalobkyni. Postoupení pohledávek se stalo účinným zaplacením kupní ceny. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 217 Kč za jednu uskutečněnou cestu pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalované z důvodu osobní návštěvy dne 22. 8. 2022, přičemž ceník nákladů na vymáhání zaslala žalobkyně žalované dne 21. 8. 2022. První žalovaný nárok sestává z nesplacené jistiny ve výši 26 010,77 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 23 518,29 Kč (tvořeným součtem nesplaceného úroku 2 160,21 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 12 591,60 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 2 387,99 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 4 625,48 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků za období od 31. 1. 2022 do 14.7.2022 ve výši 1 753,05 Kč), kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 373,23 Kč za období od 31. 1. 2022 do 14. 7. 2022 z částky 26 010,77 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 26 010,77 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení, účelně vynaloženými náklady mimosoudního vymáhání spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Druhý žalovaný nárok sestává ze smluvní pokuty ve výši 4 265,77 Kč. 2. Před uzavřením předmětné smlouvy původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě, zaměstnání, ostatní finanční, závazky, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Dle údajů uvedených žalovanou jí měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 7 700 Kč, tedy žalovaná byla v takové finanční situaci, která jí umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 3 984 Kč, tedy zhruba 51% zůstatku příjmu žalované, přičemž jí zůstalo měsíčně 3 700 Kč, kterými mohla volně disponovat. Původní věřitel neměl důvod pochybovat o správnosti žalovanou doložených podkladů a na jejich základě dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované je v daném případě dostatečná. Žalovaná nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku, tedy ani v době uzavření smlouvy o úvěru v něm nebyla vedena. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala procesně nečinná. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaná je občanem Polska s pobytem a bydlištěm v České republice, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Poslední známé bydliště žalované je na území České republiky (příslušnost podle 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu věc řešit. 5. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí. (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 6. Z předložených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti: žalovaná dne [datum] požádala původního věřitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč, do žádosti uvedla osobní údaje, trvalý pobyt kontaktní údaje a státní příslušnost, bydlí v nájmu, je vdaná, vzdělání má střední s maturitou a žádnou vyživovací povinnost nemá. Ohledně zdroje svého příjmu uvedla, že pobírá starobní důchod, její měsíční příjem z důchodu a sociálních dávek činí 18 535 Kč, odhadované měsíční výdaje pak činí 10 750 Kč (4 000 Kč za bydlení a energie a 6 750 za dopravu jídlo a jiné osobní náklady), použitelný příjem činí 7 785 Kč. Jiné finanční závazky neuvedla (prokázáno žádostí o úvěr). Ke své žádosti žalovaná doložila potvrzení o zaměstnání, z nějž vyplývá, že je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] jako operátor výroby na dobu neurčitou (prokázáno potvrzením o zaměstnání) a důchodový výměr, z nějž plyne, že pobírá důchod ze systému důchodového pojištění v Polsku (prokázáno důchodovým výměrem). V září 2020 žalované bylo vyplaceno [anonymizováno] ve výši 13 516 a důchod 5 237,25 Kč, v říjnu 2020 jí bylo vyplaceno nemocenské ve výši 13 080 a důchod 5 23,01 Kč a v listopadu 2020 bylo vyplaceno nemocenské ve výši 13 516 a důchod 5 130,24 Kč (prokázáno potvrzeními o příchozích platbách). Dále dne [datum] původní věřitel se žalovanou uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout peněžní hotovost ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze původnímu věřiteli vrátit a zaplatit náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 25 776 Kč sestávající z 2 888 Kč smluvního úroku, 14 700 Kč úplaty za poskytnutí úvěru, 2 788 Kč za náklady na vyhodnocení úvěrového případu a 5 400 Kč za inkaso plateb v hotovosti, ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč splatných v každé měsíční výročí uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána v částce 15 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 272,44 % Celkem měla žalovaná původnímu věřiteli zaplatit 55 776 Kč. Strany si ve smlouvě ujednaly pro případ prodlení s jakoukoliv splátkou smluvní pokutu ve výši 0,1 % příslušné dlužné částky za každý den prodlení se splatností v den následující po prodlení limitovanou 500 Kč za každou jednotlivou splátku. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí peněz v hotovosti (prokázáno Smlouvou o úvěru). Původní věřitel následně dne [datum] uzavřel se žalobkyní [příjmení] o postoupení pohledávek ve znění dodatku ze dne [datum] a dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], na jejichž základě původní věřitel jako postupitel postoupil žalobkyni jako postupníkovi pohledávky ze smluv o půjčce či zápůjčce specifikované v Příloze [číslo] dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a žalobkyně se za to zavázala zaplatit původnímu věřiteli úplatu (prokázáno Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, dodatkem k rámcové smlouvě o postoupení pohledábek a Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek). Pohledávka původního věřitele za žalovanou je uvedena pod pořadovým [číslo] Přílohy [číslo] (prokázáno předmětnou přílohou dílčí smlouvy o postoupení pohledávek). Úplata za postoupení pohledávek byla žalovanou zaplacena dne [datum] (prokázáno potvrzením o úhradě). Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 4. 8. 2022 (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky), které bylo dne 8. 8. 2022 doporučeně odesláno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na adresu žalované uvedenou ve smlouvě (prokázáno podacím archem). Dne [datum] v [anonymizováno] proběhla cesta terénního poradce žalobkyně na adresu žalované uvedené ve smlouvě (prokázáno záznamem z GPS kontroly). Dne 23. 11. 2023 odeslala žalobkyně žalované prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na adresu žalované uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou a podacím archem) 7