20 C 265/2023-36 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 000,52 Kč a zákonného úroku z prodlení, plynoucí z toho, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací č. , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy jsou i Všeobecné podmínky společnosti , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) a Ceník tarifů a služeb (dále jen „Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. Na základě Účastnické smlouvy nebo Dodatku se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4.2 , Anonymizováno, ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Žalovaný svému závazku nedostál a zařízení žalobkyni po ukončení nájemní smlouvy řádně a včas nevrátil. Žalovaný neuhradil vyúčtované služby a podmíněnou slevu, které mu byly fakturovány následujícím způsobem:vyúčtování č. , hodnota, splatné dne 17. 5. 2022, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 2 507,52 Kč (vrubopis k slevě na zařízení),vyúčtování č. , hodnota, splatné dne 3. 2. 2022, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 7 493 Kč (, Anonymizováno, ).2. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 3. 4. 2023. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce tak po žalovaném požaduje uhradit částku ve výši 10 000,52 Kč se zákonným úrokem.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.4. Žalovaný je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou, která má sídlo v České republice, tedy státu, který je členem Evropské unie a žalovaná je státním občanem Slovenské republiky. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti je nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. , hodnota, . Součástí smlouvy se staly i , Anonymizováno, a Ceník. Na základě této smlouvy byl žalovanému umožněn přístup ke službám elektronických komunikací. Na základě této smlouvy umožnila žalobkyně využívat žalovanému služby elektronických komunikací a užívat Zařízení, přičemž žalovanému bylo vyúčtovány služby elektronických komunikací následujícím způsobem: fakturou č. , hodnota, , splatnou dne 3. 2. 2022, v částce 8 368 Kč s DPH, (, Anonymizováno, 7 493 Kč a měsíční paušál za tarif 875 Kč). Mezi stranami byla dále sjednána povinnost vrátit podmíněnou slevu za Zařízení, a to v části smlouvy označené jako Smluvní ujednání ke kupní smlouvě, v níž je uvedeno „sleva je podmíněna dodržením sjednané doby trvání této Účastnické smlouvy (24 měsíců) a zároveň je podmíněna využíváním Služeb s tarifem s minimálním měsíčním paušálem ve výši základní ceníkové ceny paušálu tarifu“. Fakturou č. , hodnota, slevu k zařízení, splatnou dne 17. 5. 2022, v částce 2 507,52 Kč s DPH, (Doúčtovaná sleva k zařízení 2 507,52 Kč, když původní poskytnutá sleva k zařízení byla ve výši 3 000 Kč pokrácena ve výši 492,48 Kč).Pro nezaplacení pohledávek žalobkyně vypověděla smlouvu dopisem ze dne 28. 2. 2022. Dopisem ze dne 3. 4. 2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dle podací knihy byla předžalobní upomínka zaslána dne 6. 4. 2023 žalovanému.7. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, kdy platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Platební transakce není službou elektronických komunikací podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).8. Dle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.9. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.11. Po právní stránce byla v souladu s výše uvedenými předpisy uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s prvky smlouvy kupní ve smyslu § 2079 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, umožnit mu připojení k veřejné komunikační síti, a žalovaný se na druhé straně zavázal za ně platit fakturované částky. Žalobkyně svoje povinnosti splnila, umožnila žalovanému připojení k veřejné komunikační síti. Žalobkyně přitom v řízení prokázala jak existenci pohledávky, tak i její výši, a vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by faktury řádně hradil a, že jeho povinnost k úhradě nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu dlužného nároku za poskytnuté služby za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.12. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000,52 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částk