92 C 122/2024-61 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23.4.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 620 Kč s úrokem z prodlená ve výši 15 % ročně z částky 28 000 Kč od 14.10.2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne 10.6.2023 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr společně s úrokem ve výši 40 % p.m. splácet tak, že úrok byl splatný vždy k 10. dni v měsíci, jistina pak kdykoli za trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení a ke dni 13.10.2023 byl úvěr zesplatněn. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhala zaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč, úroku ve výši 8 000 Kč a dále též smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 14.10.2023 do 22.2.2024, což činí částku 2 620 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný.3. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaný nikoli. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků.4. Z smlouvy o úvěru ze dne 10.6.2023 bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru platit úrok ve výši 40 % p.m., který byl splatný každý měsíc k 10. dni. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Pro případ prodlení úvěrovaného v trvání déle než 2 kalendářní měsíce bylo ujednáno, že úvěr může být celý zesplatněn.5. Ze zprávy , právnická osoba, , ve spojení s výpisem z účtu č. , č. účtu, , bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla dne 10.6.2023 vyplacena částka 8 000 Kč a dne 15.6.2023 vyplacena částka 12 000 Kč.6. Z výzvy k úhradě z dne 22.2.2024, ve spojení s podacím lístkem, bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě žalované částky.7. Z listiny nadepsané jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne 10.10.2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 57 318 Kč, a to ve lhůtě 3 dní, což odůvodnila tím, že ke dni 10.10.2023 došlo k zesplatnění úvěru.8. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalovaného, za období prosince 2022 až května 2023 bylo zjištěno, že žalovanému na účet chodila mzda od , právnická osoba, v rozmezí zhruba 27 – 35 tisíc Kč. Žalovaný měl desítky jiných drobnějších půjček a každý měsíc prosázel značný obnos na portálech , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , přičemž měsíčně šlo o desítky sázek.9. Z kopie občanského průkazu bylo zjištěno toliko to, že žalobkyně disponovala kopií dokladu žalovaného.10. Žalovanému tak byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal se sjednaným příslušenstvím vrátit, dosud však ničeho nezaplatil.11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.12. Mezi žalobkyni a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29.5.2022 (dále jen „z.s.ú.“), neboť žalovaná při uzavírá smlouvy měla postavení spotřebitele.13. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, soud ji proto nemohl vyzvat dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby předložila důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smlouvy se žalovaným byla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalobkyně měla potvrzený příjem žalovaného, zároveň však z výpisu u účtu bylo zřejmé, že žalovaný je gambler, když šlo o desítky sázek každý měsíc. Zároveň bylo zjištěno, že žalovaný si v posuzovaném období nabral desítky drobnějších půjček od různých nebankovních poskytovatelů.17. V posuzované případě tedy žalobkyně zcela rezignovala na zjištěné skutečnosti, kdy bylo zřejmé, že žalovaný má spoustu jiných závazků a je notorický gambler, a úvěr žalovanému bez problému poskytla. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neposuzovala poměry žalovaného tak, jak vyžadují zmíněná ustanovení z.s.ú., a proto hodnotí uzavřenou smlouvou o úvěru jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú.18. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z.s.ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnost, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z.s.ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaný v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.19. V řízení bylo prokázáno vyplacení částky 20 000 Kč, kterou žalovaný dosud nevrátil, co do této částky bylo proto žalobě vyhověno. Ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.20. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení v poměrné části. Při posouzení úspěchu je třeba přihlížet k celému předmětu řízení včetně příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Žalobkyně byla úspěšná co do 57 % uplatněného nároku a neúspěšná co do 43 % uplatněného nároku. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 14 %. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 225 Kč a odměnou advokáta. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), dle § 14b AT v celkové výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 500 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Celkem tedy odměna a paušální náhrady hotových výdajů tvoří částku 1 800 Kč. Protože zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty, celkem ve výši 378 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení tvoří částku 3 400 Kč. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 42 %, tj. na částku 9 414,40 Kč, poměrná část ve výši 14 % činí částku 476 Kč.