16 C 143/2025-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 19 332 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. Žalobu odůvodnila především tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále jen „Smlouva“). Smlouvu žalovaná uzavřela prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Na základě Smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalované zaslal na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutou zápůjčku uhradit poplatek ve výši 3 120 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 6. 12. 2023. Žalovaný na zápůjčku ničeho neuhradil. Žalovaný byl ze strany žalobkyně upomínán k zaplacení dlužné částky. Žalovanému v důsledku prodlení s úhradou dluhu vznikla povinnost uhradit náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného za písemné výzvy ze dne 13. 12. 2023, 20. 12. 2023, 27. 12. 2023, 5. 1. 2024, 20. 1. 2024 v celkové výši 2 500 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 12 000 Kč, kterou žalobkyně požaduje za období ode dne 7. 12. 2023 do 22. 11. 2024 ve výši 4 212 Kč.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného a žalovaný se zavázala tyto prostředky žalobkyni vrátit i s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 120 Kč, celkem tedy 15 120 Kč do 6. 12. 2023. Ve smlouvě si strany sjednaly smluvní pokutu ve výš 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a právo věřitele požadovat náklady mj. na odeslání písemné výzvy ve výši 500 Kč za každou odeslanou výzvu (důkaz: smlouva o zápůjčce ze dne , datum, ). Částka 12 000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne , datum, převodem na bankovní účet č. , č. účtu, (důkaz: výpis z účtu). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky upomínkami ze dne 13. 12. 2023, 20. 12. 2023, 27. 12. 2023, 5. 1. 2024, 20. 1. 2024 (důkaz: příslušné upomínky). Dne 14. 8. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění (důkaz: předžalobní výzva včetně podacího archu).5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva i zápůjčce podle ustanovení § 2390 o. z. Žalobkyně touto smlouvou poskytla žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázala vrátit do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 120 Kč. Žalovaná svůj závazek nesplnil. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na úhradu smluvní pokuty. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši. Žalobkyni žalovaného vyzývala k úhradě dluhu celkem pěti upomínkami, za jejich odeslání má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů sjednaných ve smlouvě o úvěru. Žalovaný skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradil, že by tedy závazek žalované zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto důvodné žalobě v celém jejím rozsahu vyhověl.7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobkyni přiznal jejich náhradu. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobkyni náleží na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 300 Kč [§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění], náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění] a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.