23 C 207/2025-63 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky , Anonymizováno, ze dne , datum, dodávala , právnická osoba, (dále také jen dodavatel energie) žalované straně , Anonymizováno, do odběrného místa žalované strany na adrese , adresa, . Za období od , datum, do , datum, provedl dodavatel energie vyúčtování odebrané komodity v částce , částka, , přičemž po odečtení přijatých plateb činila konečná dlužný částka , částka, .3. Žalovaná strana na shora uvedené vyúčtování ničeho neuhradila, a proto nárok z něj plynoucí je učiněn předmětem tohoto řízení.4. Žalující strana nabyla pohledávku za žalovanou stranou na základě smlouvy o postoupení ze dne , datum, .5. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila.6. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“7. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalující strana vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná strana se nevyjádřila a je proto její souhlas předpokládán.8. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky , Anonymizováno, č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi dodavatelem energie a dále žalovanou stranou a ve spojení s , Anonymizováno, obchodními podmínkami a ceníkem soud zjistil, že strany smlouvy ujednaly zajištění dodávky , Anonymizováno, dodavatelem energie žalované straně do odběrného místa , adresa, , a žalovanou stranou úhrada takovéto dodávky za sjednanou cenu.9. Z vyúčtování , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, , VS , var. symbol, , soud zjistil, že dodavatel energie vyúčtoval žalované straně nedoplatek , Anonymizováno, v celkové výši , částka, se splatností dne , datum, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi dodavatelem , Anonymizováno, a žalující stranou dne , datum, a ve spojení s Dodatkem č. , hodnota, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, k této smlouvě a rovněž i ve spojení s potvrzením o zaplacení kupní ceny a dílčím předávacím protokolem má soud za prokázané, že žalující strana nabyla předmětné pohledávky11. Oznámením o postoupením pohledávky ze dne , datum, sepsaným dodavatelem energie bylo prokázáno, že dlužník byl o postoupení pohledávky na žalující stranu řádně vyrozuměn.12. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že o úhradu žalované částky upomínal i právní zástupce žalující strany.13. Odeslání písemností datovaných , datum, bylo prokázáno předloženým podacím lístkem ze stejného dne.14. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.15. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).16. V řízení je uplatňován nárok na zaplacení dlužné částky s příslušenstvím ze smlouvy o sdružených službách dodávky , Anonymizováno, a v ní obsažených vedlejších ujednání. V daném případě se jedná o závazkový vztah. V oblasti závazkového práva mohou strany svobodně upravit svá práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon nezakazuje (§ 1746, § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., neboť jde o vztah založený po , datum, ). Dodavatel , Anonymizováno, dodával žalované straně , Anonymizováno, a žalovaná strana za dodávky nezaplatila. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky , Anonymizováno, zavazuje výrobce , Anonymizováno, nebo obchodník s , Anonymizováno, dodávat výrobci , Anonymizováno, , jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině , Anonymizováno, napětí, nebo zákazníkovi , Anonymizováno, a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci , Anonymizováno, nebo obchodníkovi s , Anonymizováno, cenu za dodanou , Anonymizováno, a cenu související služby v elektroenergetice.17. Protože žalovaná strana za dodanou energii, na kterou se právně pohlíží jako na věc hmotnou, zuživatelnou, nezaplatila (§ 2079 odst. 1, § 497, § 500 o.z.), bylo jí uloženo dlužnou částku zaplatit. Žalující straně náleží také úrok z prodlení (§ 1958 odst. 1 o.z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužných částek.18. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.19. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení , Anonymizováno, soudu , Anonymizováno, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.20. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT, za úkony učiněné do , datum, činí sazba , částka, (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plněn), za úkony učiněné od , datum, činí sazba , částka, (sepsání žaloby). Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT , částka, . Zástupce poskytl celkem , hodnota, úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši.21. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde o výrazové a jazykové obraty, skutková vylíčení i právní argumentaci, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že návrhy podávané žalující stranou v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o sdružených službách dodávky , Anonymizováno, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání , Anonymizováno, platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalované strany a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření, případně jinak konkretizovat pohledávku. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je