23 C 247/2025-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalobkyně tvrdila, že , právnická osoba, /, Anonymizováno, ./ (dále označená jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) postoupila svou pohledávku společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která ji dále postoupila na žalobkyni. Předchozí věřitel jednal se žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru. Na základě toho poskytl žalované celkem částku , částka, . Žalobkyně však nedisponuje uzavřenou smlouvu, a proto může prokázat pouze poskytnutí peněz. Žalobkyně se domáhá vrácení poskytnutých peněz z titulu bezdůvodného obohacení.3. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“4. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . ze dne , datum, a její přílohy seznamu pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na druhou jmenovanou. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalobkyní ze dne , datum, a její přílohy seznamu pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , právnická osoba, bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . a následně na žalobkyni.7. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ke splnění.8. Z podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva byly žalované odeslány.9. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , Anonymizováno, a , datum, bylo zjištěno, že na účet žalované byla převedena celkem částka , Anonymizováno, a , částka, .10. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.).11. Žalobkyně prokázala, že žalované straně byla převedena částka , částka, a že byla vyzvána k vrácení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaná strana neprokázala, že by jí peníze byl poskytnuty na základě platného právního důvodu, ani že by je vrátila, a proto soud žalobě vyhověl.12. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná strana peníze, k jejichž vrácení byla vyzvána, ve lhůtě nevrátila, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.13. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalovanému.15. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši: , částka, . Dále žalobci náleží odměna za zastupování, jelikož byl zastoupen advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby do podání návrhu činí dle § 14b AT ve znění do , datum, výši , částka, za úkony poskytnuté do , datum, (převzetí a příprava zastoupení a předžalobní výzva) a dle § 14b AT ve znění od , datum, výši , částka, za úkony poskytnuté od , datum, (sepsání žaloby). Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT , částka, . Zástupce poskytl celkem , hodnota, úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění).16. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěru (i neplatných) mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.