24 C 26/2025-30 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce podal u soudu dne 30. 7. 2025 žalobu o vyklizení nemovitých věcí, a to rodinného domu č. p. , číslo, , který je součástí pozemku St. p. č. , číslo, , v katastrálním území , adresa, . Tvrdil, že uzavřel jakožto pronajímatel se žalovaným jakožto nájemcem dne 25. 10. 2010 smlouvu o nájmu těchto nemovitých věcí, ke smlouvě byly postupně uzavírány dodatky, naposledy byl dodatkem č. , hodnota, nájem prodloužen do 31. 12. 2013. K tomuto dni nájem skončil, neboť na další období již prodloužen nebyl. Žalovaný však nadále bez právního důvod nemovité věci užívá a tyto nevyklidil a nepředal žalobci přes to, že předžalobní výzvou ze dne 29. 11. 2024 byl vyzván, aby tak učinil nejpozději do 30. 4. 2025.2. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť ten se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání bylo žalovanému doručeno na adrese jeho trvalého pobytu podle registru obyvatel uvedené v záhlaví rozsudku (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) tzv. fikcí dne 10. 11. 2025 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). Pro nečinnost žalovaného nebylo jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku zjištěno.3. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.4. V citovaném ustanovení jde o tzv. reivindikační žalobu, jíž se vlastník věci může domáhat jejího vydání proti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje. U nemovitých věcí je třeba žalovat o jejich vyklizení, což je odůvodněno potřebou uložit takové plnění, kterému odpovídá zákonem upravený způsob výkonu rozhodnutí (exekuce); tím je u nemovitých věcí jen vyklizení (§ 340 a násl. o. s. ř., § 73 zákona č. 121/2001 Sb., exekuční řád).5. Podle § 685 odst. 1 věty první zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání.6. Podle § 710 odst. 3 obč. zák. v případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také uplynutím této doby. Pokud smlouva nestanoví jinak, na nájem bytu nelze použít ustanovení o obnovení nájmu (676 odst. 2).7. Podle § 676 odst. 2 obč. zák. užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.8. Z informace o pozemku bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem budovy č. p. , číslo, (rodinný dům) stojící na pozemku parc. č. St. , číslo, v katastrálním území , adresa, (dále též jen „nemovité věci“).9. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, vyplývá, že tuto uzavřel žalobce jakožto pronajímatel se žalovaným jakožto nájemcem mj. o nájmu budovy č. p. , číslo, (rodinný dům) na pozemku parc. č. St. , číslo, v katastrálním území , adresa, s tím, že nájemce je oprávněn předmět nájmu užívat za účelem bydlení, případně i k činnostem, které jsou s bydlením obvykle spojeny (chov drobného zvířectva, pěstování zemědělských plodin). Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 10. 2010 do 30. 4. 2011. Doba nájmu byla postupně prodlužována dodatky č. , hodnota, -5 nájemní smlouvy, přičemž dodatkem č. , hodnota, byla doba nájmu prodloužena do 31. 12. 2013.10. Dopisem ze dne 29. 11. 2024 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného mj. k vyklizení nemovitých věcí do 30. 4. 2025. Písemnost byla žalovanému předána dne 18. 12. 2024 za přítomnosti , jméno FO, , jak plyne z písemného prohlášení této osoby. Písemnost byla žalovanému rovněž zaslána na adresu nemovitých věcí, která je současně adresou jeho trvalého pobytu, písemnost byla uložena na poště dne 4. 12. 2024, v průběhu úložní doby nebyla žalovaným vyzvednuta.11. V dané věci je třeba právní poměr účastníků posuzovat podle zvláštních ustanovení obč. zák. týkajících se nájmu bytu, neboť jak plyne z nájemní smlouvy uzavřené účastníky za účinnosti tohoto zákona, nemovité věci byly žalovanému přenechány za účelem bydlení. Nájem nemovitých věcí skončil podle citovaného § 710 odst. 3 obč. zák. dne 31. 12. 2013 uplynutím doby, na kterou byl dodatkem č. , číslo, nájemní smlouvy sjednán. Žalovaný na svoji obranu netvrdil a neprokazoval, že nájem nemovitých věcí byl sjednán i na další období. K obnovení nájmu ve smyslu citovaného § 676 odst. 2 obč. zák. by mohlo dojít pouze tehdy, jestliže by tak stanovila nájemní smlouva, tak tomu však v daném případě nebylo. Jelikož nájem nemovitých věcí skončil předtím, než ke dni 1. 1. 2014 nabyl účinnosti o. z, nemůže se uplatnit ani § 2285 tohoto zákona o znovuujednání nájmu, není-li nájemce po skončení nájmu pronajímatelem písemně vyzván k opuštění domu. Ke dni 31. 12. 2013, kdy nájem nemovitých věcí skončil, odpadl žalovanému právní důvod pro jejich další užívání a tyto užíval již bez právního důvodu. Žalovaný tím, že nemovité věci dobrovolně nevyklidil, znemožňuje žalobci jakožto jejich vlastníkovi nemovité věci užívat; obsahem vlastnického práva je totiž i užívání nemovitých věcí, čemuž žalovaný brání právě tím, že tyto nevyklidil. Za takové situace je žaloba na vyklizení nemovitých věcí ve smyslu § 1040 o. z. (účinného v době rozhodování soudu) důvodná, a proto soud podané žalobě vyhověl.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Tyto náklady tvoří 5 000 Kč soudní poplatek, 2 250 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce podle § 9 odst. 1, § 7 bod 4., § 11 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“), za jeden úkon po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení) a jeden úkon ve výši jedné poloviny (jednoduchá výzva k plnění) a 600 Kč k těmto dvěma úkonům náležející náhrada hotových výdajů advokáta po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT, dále 4 600 Kč odměna advokáta podle § 9 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.“) za dva úkony právní služby po 2 300 Kč (podání žaloby, účast na jednání soudu dne , datum, ) a 900 Kč k těmto dvěma úkonům náležející náhrada hotových výdajů advokáta po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. Součástí nákladů řízení je rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad ve výši 1 753,50 Kč (21 % z 8 350 Kč) podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je právní zástupce žalobce plátcem. Celkem tak jde o částku ve výši 15 103,50 Kč.13. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř.