24 C 112/2025-66 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 21. 5. 2025 žalobkyně nárokovala na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené účastníky dne , datum, zaplacení dlužné jistiny ve výši 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 5. 4. 2025 do zaplacení a zaplacení nákladů na „upomínkování“ ve výši 1 000 Kč, a to za upomínku ze dne 20. 10. 2024 o zaplacení dlužné splátky splatné dne 15. 10. 2024 a za opakovanou upomínku ze dne 5. 11. 2024. Tvrdila, že na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, úroky úvěru měly být placeny v měsíčních splátkách ve výši 7 500 Kč vždy k 15. dni příslušného měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 10. 2024, ta nebyla zaplacena ani přes upomínky žalobkyně, dopisem ze dne 21. 3. 2025 proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru.2. Žalovaný zůstala v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., vycházejíc přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast u jednání omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednáním byla žalovanému doručena na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku tzv. fikcí s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem 24. 11. 2025 a 29. 12. 2025 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně jakožto poskytovatel a žalovaný jakožto spotřebitel ujednali poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 50 000 Kč na dobu určitou v délce 12 měsíců, tedy, že celková částka spotřebitelského úvěru je splatná ke dni 15. 8. 2025, s tím, že zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba měsíční a její výše činí 15,00 % p.m., roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činí 436 % p.a. Smluvní strany sjednaly, že po dobu trvání smlouvy o úvěru bude úrok z poskytnuté jistiny spotřebitelem poskytovateli hrazen formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny. Výše každé jednotlivé splátky činí 7 200 Kč, přičemž každá jednotlivá splátka je splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Současně s poslední splátkou úroku je splatná rovněž poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru.5. Částka 50 000 Kč byla žalovanému poskytnuta na jeho běžný účet u , právnická osoba, . dne 10. 9. 2024, jak plyne z detailu pohybu (bezhotovostní platba) na bankovním účtu žalobkyně. Skutečnost, že bankovní účet, na nějž byly peněžní prostředky poukázány, patří žalovanému, vyplývá ze sdělení banky, která jeho účet vede, ze dne 7. 12. 2025.6. V dané věci jde o právní poměr ze smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jíž se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Je-li úvěr poskytován spotřebiteli, jak tomu je v dané věci, uplatní se dále úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru byla povinna i při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovat s odbornou péčí (§ 75 zákona o spotřebitelském úvěru). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).13. Žalobkyně v dané věci uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě dokumentace předané žalovaným a jejího prohlášení, jakož i na základě informací získaných z externích zdrojů. Žalobkyně si vyžádala doklad totožnosti žalovaného a kompletní výpis z bankovního účtu za poslední tři kalendářní měsíce. Dále uvedla, že analýzu úvěruschopnosti získává za pomoci nástrojů společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, . Klient při vyřizování úvěru v online bankovnictví autorizuje sdílení finančních dat mezi svou bankou a mezi společností , právnická osoba, ., která vystupuje jako zpracovatel osobních dat a veškerá data předává žalobkyni, podoba těchto strojově čitelných dat je ve formátu JSON, po procesu vyhodnocení a kategorizace vychází žalobkyně z těchto dat vychází při sestavení profilu úvěruschopnosti klienta. Prostřednictvím strojové kontroly , právnická osoba, . zajistila údaje z insolvenčního rejstříku (žalovaný se v insolvenci nenacházela), databáze odcizených dokladů (doklad žalovaného zde nebyl evidován), centrální evidence exekucí (proti žalovanému nebyla vedena exekuce) a registru SOLUS (s výsledkem, že žalovaný nemá žádné závazky a má výbornou platební morálku). Žalovaný přitom uvedl, že je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti, má příjem ve výši 50 000 Kč, na bankovním účtu byl nalezen příjem ve výši 64 500 Kč, výsledný příjem činil 50 000 Kč, náklady na bydlení žalovaný deklaroval ve výši 10 000 Kč, na bankovním účtu byly nalezeny takové náklady ve výši 0 Kč, výsledné náklady činily 10 000 Kč, náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti žalovaný deklaroval ve výši 5 000 Kč, na bankovním účtu byly nalezeny takové náklady (včetně nákladů navíc na děti) ve výši 2 455 Kč, výsledné náklady činily 5 000 Kč, finanční závazky žalovaný deklaroval ve výši 10 000 Kč, na bankovním účtu byly tyto nalezeny ve výši 250 Kč, žalobkyně uvažovala rovněž s náklady na sázení a hazardní hry ve výši 0 Kč a extra zůstatkem na cokoli ve výši 1 000 Kč. Finanční zůstatek žalované činil 24 000 Kč a byl tak dostatečný ke splácení měsíční splátky podle smlouvy o úvěru ve výši 7 500 Kč.14. K výzvě, aby soudu předložila rovněž listiny, z nichž vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalované, žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalovaného, soubor obsahující JSON data – podklad pro posouzení úvěruschopnosti z internetového bankovnictví a datový výstup z Credit Info CEE.15. Účastník ve sporném řízení nese nejen povinnost tvrzení o skutečnostech významných pro rozhodnutí věci, nýbrž i břemeno důkazní, tj. prokázat jím tvrzené skutečnosti. V daném případě žalobkyně soudu předloženými důkazy svá tvrzení o zjištěných poměrech žalovaného neprokázala. Data, jež mají podle tvrzení žalobkyně vycházet z výpisů z bankovního účtu žalovaného, byla předložena toliko ve strojově čitelném formátu jako tzv. JSON data, z nichž však nelze vyčíst žádné určité a srozumitelné údaje o příjmech a výdajích žalovaného, jakož i o zůstatcích na účtu, a ověřit tak údaje o tom, s jakými finančními prostředky a jakým způsobem žalovaná skutečně hospo